Třeboň
Město Třeboň se nachází v Jižních Čechách, přibližně v polovině cesty mezi Českými Budějovicemi a Jindřichovým Hradcem, v nížinné oblasti zvané Třeboňská pánev. Je zároveň centrem Chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervace Třeboňsko. Díky čilé stavební aktivitě Rožmberků a Schwarzenberků je Třeboň městem bohatým na kulturně – historické památky. Městská památková rezervace zde byla vyhlášena již v roce 1949.
Historická část města s dominantami areálu renesančního zámku, gotického kláštera, souborem renesančních a barokních měšťanských domů na náměstí, půvabnou renesanční radniční věží a novogotickým městským pivovarem je autentickým obrazem města doby vrcholné éry rybničního hospodářství 16. století. Uprostřed náměstí se tyčí Mariánský sloup z roku 1781. Součástí radničního komplexu je městské divadlo z první poloviny 19. století. Bohatý kulturní a společenský život města souvisí mimo jiné s existencí několika středních škol a přítomností dvou výzkumných ústavů Akademie věd ČR (botanika a mikrobiologie), kde mají svá pracoviště také studenti Jihočeské university.
Do Třeboně přijíždějí lidé nejen za krásami, historií, odpočinkem a rekreací, ale i léčit pohybové ústrojí. Jsou tu Bertiny lázně a později vzniklé Lázně Aurora, ležící na břehu rybníka Svět s rozsáhlým parkem. Kromě tohoto pasivního odpočinku můžete využít možnosti aktivního odpočinku formou turistiky a cykloturistiky po okolí. Dále město nabízí řadu sportovních areálů a hřišť. Na jižní straně města se rozkládá rybník Svět, na jehož břehu jsou rekreační střediska. Na břehu Světa, asi 1,5 km od centra, se nalézá v přírodním parku Schwarzenberská hrobka.
Historie
Počátky tohoto půvabného města, rozprostřeného uprostřed rybničnaté roviny, sahají asi do poloviny 12. století, kdy na jedné ze stezek procházejících hlubokým pohraničním hvozdem vznikla malá trhová osada s panským dvorcem, nyní známá pod jménem Třeboň. Skutečnost, že místo museli lidé vytříbit, vyklučit a vymýtit, dala této osadě pravděpodobně i jméno. Celé rozsáhlé území dostal od krále výsluhou první známý člen později rozvětveného rodu Vítkovců, podnikavý Vítek z Prčic.
Brzy po svém založení se dostala osada do majetku cisterciáckého kláštera v hornorakouské Světlé (Zwettl). Okolo roku 1250 získali toto území bratři Pelhřim a Ojíř z landštejnské větve Vítkovců zpět. Kolem roku 1300 lze již v Třeboni předpokládat městské opevnění, zesílené zvenčí vodním příkopem. Osada se rychle rozvíjela a roku 1280 se již připomíná kostel sv. Jiljí. Třeboň se stala střediskem rozšiřujícího se panství. K roku 1341 se označuje jako město a od roku 1366 se objevuje i její český název vedle dosud užívaného Witigenowe a Wittingau (Vítkův Luh).
V roce 1366 se vlastníky Třeboně a přilehlého panství stali bratři z Rožmberka, za nichž město nabylo na významu a bohatství. Již následujícího roku založili Rožmberkové v Třeboni klášter, roku 1376 udělili městu tzv. právo měst královských a roku 1378 mu od krále Karla IV. vymohli výsadu na dovoz soli. Koncem 14. století se už město opevňovalo zděnými hradbami a příkopem. Toto opevnění spolu se zesíleným hrádkem a s okolním bažinatým terénem vytvářelo z Třeboně téměř nedobytnou pevnost.
Tak tomu bylo i v husitských válkách, kdy město odolalo několikerým útokům. Skutečný rozkvět města spadá do druhé poloviny 15. století. Petr IV. z Rožmberka (1462 – 1523) ještě více než jeho předchůdci přihlížel k hospodaření na vlastních statcích a jeho poddaný Štěpánek Netolický založil slávu zdejšího rybníkářství. Stejně významným počinem bylo i zřízení nového panského pivovaru roku 1505. Největšího rozmachu dosáhla Třeboň v 16. a na počátku 17. století, zejména za vlády posledních dvou Rožmberků, bratří Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Velká pozornost byla věnována hospodářskému rozvoji celého panství, zejména však opět rybníkářství a pivovarnictví. Přírodní podmínky Třeboňské pánve umožňovaly rozsáhlé zakládání rybníků, a tím posílení hospodářství celé oblasti.
Nová éra budování a rozkvětu nastala postavením Jakuba Krčína z Jelčan do čela všeho rožmberského podnikání. Krčínovy hospodářské reformy se projevily v Třeboni i v jejím nejbližším okolí. Od roku 1602 se Třeboň stala dokonce hlavním sídlem Rožmberků, tehdy nejmocnějšího jihočeského rodu. Po smrti posledního Rožmberka Petra Voka v roce 1611 přešlo panství i město dědictvím do rukou Švamberků, kteří je ztratili pro účast ve stavovském povstání proti Habsburkům. Celé panství jim bylo konfiskováno a Třeboň byla v letech 1622-1660 v držení panovnického rodu Habsburků. V roce 1660 získal třeboňské panství Jan Adolf kníže ze Schwarzenberga jako uznání osobních zásluh. Schwarzenbergové, v jejichž držení zůstala Třeboň až do 20. století, městu přáli.
Třeboň se zotavovala z válečných ran a několika zhoubných požárů, které značně narušily tvář města. K oživení jinak poklidného života zde došlo v polovině 19. století, kdy se Třeboň stala okresním městem. Dalším impulsem k intenzivnějšímu rozkvětu celé oblasti byla výstavba důležitých komunikací, zejména železnice s návazností na Vídeň v roce 1871. Významné změny v životě města nastaly po první světové válce, kdy byl v rámci první pozemkové reformy všechen schwarzenberský hospodářský majetek převeden na stát. Druhá světová válka si i v Třeboni vyžádala své oběti. Po válce proniká i sem první větší průmysl (oděvní závod a zemědělská velkovýroba). Roku 1960 byl zrušen třeboňský politický okres a město obdrželo lázeňský statut.
Hospodářství
Třeboň je střediskem oblasti, která má výrazně zemědělský charakter. Proto zde působí firmy, zabývající se pěstováním rozličných zemědělských plodin, chovatelé dobytka a na to navazující zpracovatelský průmysl. Dále zde působí firmy, které zemědělcům poskytují služby. V oblasti Stráže nad Nežárkou a Suchdolska se těží písek, který je dále zpracováván. Na několika místech se rovněž těží rašelina. Typickými hospodářskými odvětvími jsou lesnictví a rybářství, tradičními řemesly jsou sklářství, keramika a košíkářství.
V tradici výroby třeboňského piva, započaté již v r. 1379, pokračuje současný vlastník třeboňského pivovaru, společnost Bohemia Regent a.s. Významným odvětvím, které je pro Třeboň typické, je lázeňství. V současnosti je město Třeboň majitelem dvou lázeňských domů – starších Bertiných lázní poblíž historického centra a lázní Aurora na břehu rybníka Svět. Návštěvníci města mohou rok co rok ocenit narůstající počet ubytovacích zařízení, restaurací a dalších služeb, souvisejících s turistikou. Vzhledem k tomu, že Třeboň je jedním ze tří největších měst jindřichohradeckého okresu, je zde řada lidí zaměstnána také v rozličných úřadech, které vykonávají na území Třeboňska státní správu.
