Lucemburkové – císař Karel IV. a jeho synové

Lucemburkové – císař Karel IV. a jeho synové Václav IV. a Zikmund – a jejich význam pro německou říši jsou ústředním tématem přednášky historika Helmuta R. Scheucka. Ve svém posouzení doby načrtá zcela rozdílné charaktery jako římsko-německý král.

Přednáška je součástí doprovodného programu Česko-bavorské zemské výstavy o Karlovi IV. 2016 / 2017 v Praze a Norimberku. 

Císař Karel IV. byl jedním z nejvýznamnějších, ne-li nejvýznamnějším panovníkem středověku vůbec. Ludvík Bavorský a on se stávali stále většími rivaly. Jestliže byl Wittelsbach mužem meče, sázel Karel IV. na diplomacii. Když Ludvík Bavorský v roce 1347 utrpěl na lovu mozkovou mrtvici a zemřel, následoval ho Karel na trůn. Byl-li do té doby proti-králem, tak nyní byl všemi kurfiřty zvolen římsko-německým králem. V této přednášce jsou posuzovány dva z jeho synů a jejich rozdílné charaktery. Sám Karel se dostal do užšího kontaktu s Horní Falcí díky dědictví jeho ženy, takže Horní Falc, nazývaná Nové Čechy, byla pro Karla výhodou. Rovněž Václav, Karlův nejstarší syn se musel Horní Falcí důkladně zabývat. Platil přece jen za líného krále a byl na popud rodilého Amberčana Ruprechta, falckého hraběte a kurfiřta, sesazen.