Květa Monhartová – Obrazy a Miroslava Nová – Kameny
Výstava propojuje tvorbu dvou výrazných osobností plzeňské výtvarné scény. Expresivní výtvarná řeč malířky Květy Monhartové (1938) se v tvarové nadsázce a barevné dynamice obrazů setkává s uměleckým dialogem soustředěného sochařského projevu Miroslavy Nové (1935).
Miroslava Nová (1935), významná plzeňská sochařka a medailérka, letos oslavila devadesáté narozeniny. Její jubilejní výstava představuje vrcholnou část tvorby – mramorové realizace, které od 80. let nazývá Kameny. Nová je členkou Asociace umělců medailérů i mezinárodního společenství FIDEM, dlouhá léta se věnovala také pedagogické činnosti. Její práce s mramorem ze Slivence, Mořiny či Nehodiva se vyznačuje dialogem s kamenem, respektem k jeho geologické paměti a schopností citlivě vyjevovat estetické síly ukryté v jeho struktuře a barevnosti. Vytváří abstrahované solitéry i seskupení, která vynikají stabilitou, monumentalitou a výtvarnou citlivostí.
Květa Monhartová (1943) se od konce 50. let věnuje figurální a portrétní malbě. Po realistických začátcích její tvorba postupně nabrala osobitý výraz a navzdory obtížím normalizačních let se po roce 1989 stala výraznou osobností české výtvarné scény. Je prezidentkou skupiny P 89, členkou Unie výtvarných umělců Plzeň a kmenovou autorkou Galerie města Plzně. Veřejnost ji zná jako malířku, kreslířku, portrétistku i básnířku. Její práce se vyznačuje psychologickou hloubkou, odvahou k nadsázce a zájmem o lidské příběhy. Poslední cykly inspirované divadlem (Theatrum mundi) staví na polyptyších se symbolikou scény a jeviště, čímž autorka propojuje portrét, drama i obraz lidské komedie. Její dílo představuje osobitý a výrazný příspěvek k současné české figurální malbě.
