Kostel sv. Jana Evangelisty Blovice
Dominantou Blovic je kostel sv. Jana Evangelisty na křižovatce silnic od Seče a Zdemyslic v západní části města. Chrám v sobě kombinuje prvky baroka a klasicismu. Farní kostel je v Blovicích doložen již v roce 1384. Nový barokní kostel nechal v polovině 18. století vystavět hrabě Prokop Krakovský z Kolovrat. Chrám má půdorys latinského kříže. Při vstupu zaujme především prostorná a světlá loď, v minulosti poněkud nadneseně přirovnávaná ke katedrále. K lodi přiléhá na východní straně presbytář, po jehož stranách je možné vstoupit do protilehlých místností sakristie a kaple Božího hrobu. Kaple ke svému původnímu účelu již neslouží a Boží hrob je umístěn při pravé straně hlavního vchodu. Nad kaplí a sakristií se nacházejí oratoře.
Vzdušnost lodě podtrhuje její západní část, kde klasicistní sloupy nesou kůr, pod kterým je situován hlavní vchod do kostela. Celá západní část chrámu prošla v letech 1844–1845 nákladnou rekonstrukcí, která proměnila jak její interiér, tak vnější plášť. Západní průčelí ozdobila výrazná věž, místo pro tři zvony zasvěcené sv. Janu, sv. Josefovi a sv. Vojtěchovi. Ty vyrobil roku 1818 za Josefa Maria Kolovrata Krakovského c. k. zvonař Karel Bellmann v Praze. Dva ze tří zvonů se později staly obětí válečných rekvizicí – sv. Josef byl odvezen za první světové války a sv. Jan 6. března 1942.
Dobu baroka, kdy nový kostel vznikl, reprezentují čtyři bohatě zdobené postranní oltáře, na kterých se však již podepsala nadcházející rokoková móda. Pozoruhodné jsou především varhany věnované hraběnkou Marií Annou z Kolovrat. Jde o jeden z největších a hlavně nejzachovalejších nástrojů na jižním Plzeňsku.
V děkanském kostele sv. Jana Evangelisty najdeme řadu erbů, jednoduchých i aliančních. Vztahují se jak ke Krakovským z Kolovrat, tak k posledním majitelům hradišťského panství – Pálffyům z Erdődu. Ti získali panství počátkem sedmdesátých let 19. století a zasloužili se o opravu kostela v roce 1939. Poslední velká oprava proběhla v letech 2010–2014.
Na jižní stěně kostela je možné spatřit sluneční hodiny a se severní stranou kostela sousedí zajímavá empírová kaple sv. Kříže, postavená roku 1833 jako pohřební kaple Krakovských z Kolovrat.
