Hof
„Hof – v Bavorsku úplně nahoře!“: Slogan, který mluví sám za sebe, protože město Hof je nejen z geografického pohledu zcela na výši: Centrum Hofu je nákupním centrem regionu „Hochfranken“ (Vrchní Franky). Mezi ulicí Ludwigstraße, historickým centrem a ulicí Lorenzstraße naleznete mnohem více než jen konfekční zboží.
Vyplatí se udělat si čas na procházku a naplánovat si návštěvu u hofského „Wärschtlamo“ (prodavače párků). Návštěvníci města je milují stejně jako místní obyvatelé, pro které jsou tito tradiční prodejci párků k službám již od roku 1871. Je to skutečná rarita a za dobu své existence si i za hranicemi regionu vypracovala pozici „vyslance chuti“ tohoto města. Reprezentativní fasády z období biedermeieru a „Gründerzeit“ (doby zakládání) vytváří tu správnou atmosféru pro nákupy a kulinářské požitky.
Kdo se rád na všechno dívá shora, ten ať zamíří k radnici: Z věže bude mít ten nejkrásnější výhled na Hof – až k okouzlujícímu parku Theresienstein.
Tento rozlehlý krajinný park, jeden z nejkrásnějších v Německu, je od historického centra města vzdálen jen co by kamenem dohodil. Romantické cesty pod starými obrovskými stromy, pavilony a vyhlídky lákají k nádherným procházkám. A co takhle návštěva ZOO nebo provoněné botanické zahrady?
Oázou klidu jsou luhy řeky Saale rozkládající se podél centra, které spojují centrum města s parkem Theresienstein.
V celém Bavorsku jedinečnou výstavu můžete navštívit v muzeu Bayerisches Vogtland / Bavorské Fojtsko. Zabývá se tématem „Útěku a odsunu“ v rámci dobově upravené nové expozice s velmi zajímavými exponáty.
V jižní části města láká návštěvníky jezero Untreusee, jedno z nejkrásnějších jezer severního Bavorska. Na pobřežní promenádě vyhledávají sportovní nadšenci i milovníci přírody v každém ročním období odpočinek nebo procházky po okružních turistických stezkách. Na své si zde přijdou milovníci přírody i turisté. Mimořádným lákadlem je, kromě lanového parku a labyrintu, také zahradní restaurace přímo na břehu jezera.
Město Hof hostí jeden z nejvýznamnějších filmových festivalů v Německu – Mezinárodní filmové dny v Hofu. Velké uznání si získaly také koncerty renomovaného souboru Hofských symfoniků, divadelní představení a kulturní akce v a před nově opravenou budovou Freiheitshalle / Hala svobody.
„Schlappentag“ (Den bačkor), národní svátek všech obyvatel Hofu, připomíná potupnou porážku proti husitům, kdy v roce 1430 téměř bez odporu zaútočili na město. Jako následek nakázal rozhněvaný markrabě všem mužským obyvatelům města službu ve zbrani a především pravidelný střelecký výcvik. Tato neoblíbená cvičení musela být přitom absolvována vždy do slavnosti Nejsvětější Trojice, 1. pondělí po Letnicích, a tak v tento poslední možný den vznikalo rozsáhlé procesí směřující ke střelnici. Tito střelci přitom byli z této služby tak pramálo nadšení, že své domovy opouštěli pouze v pracovním oděvu a domácí obuvi, bačkorách. A tak se brzy mluvilo o Dnu bačkor.
Ale: Střelecký spolek také získal právo vařit výhradně pro tento den obzvláště silné pivo, tzv. Schlappenbier / bačkorové pivo. Není doloženo, zda tento nápoj podpořil střelecké výkony, ale zajisté pro všechny účastníky výrazně zvýšil atraktivitu střeleckých cvičení. V současnosti začíná hofský „Schlappentag“ každoročně průvodem řemeslnických cechů a střelců na prostranství pro pořádání slavností a zde pokračuje příjemnou, společenskou částí programu.
„Hof – v Bavorsku úplně nahoře!“ – říkají obyvatelé Hofu s oblibou o svém městě. A to platí také pro požitky: Jako člen Regionu požitků Horní Franky se město vyznačuje vynikajícími potravinářskými řemesly a velkým množstvím řeznictví a pekařství. Hofský „Rindfleischwurst“ (hovězí roztíratelná uzenina) byl dokonce zapsán do evropského seznamu typických regionálních specialit a vyznačuje se osobitou, jemně kořeněnou chutí s lehkým nádechem pepře, která je typická pro tento druh produktu. Tento za studena kouřem z bukového dřeva vyuzený produkt má více než 50-letou tradici a je známý daleko za hranicemi města Hofu. Díky jeho vysoce libovým výchozím surovinám byl a je „Hofer Rindfleischwurst“ obzvláště stravitelný produkt, který doporučovali ke konzumaci dokonce i lékaři. Díky své jemné chuti a dobré stravitelnosti se tato uzenina rychle těšila velké oblibě. Proto ji brzy začali vyrábět také další řezníci ve městě a v kraji. Dnes patří „Hofer Rindfleischwurst“ mezi jeden z nejoblíbenějších druhů uzenin ve velké produktové paletě hofských řeznictví. Ne náhodou patří Hof mezi 100 kulinářských míst Bavorska.
ě š č ř ž ý á í é ť ï ň ó ů ú
Historie
Po nevýznamném slovanském osidlování od 7. století byl region kolem Hofu systematicky osidlován přibližně od přelomu tisíciletí.
Historické centrum města Hofu vzniklo kolem roku 1180, Nové Město – základ dnešního města Hofu – kolem roku 1230. Kostel sv. Vavřince v historickém centru města se kolem roku 1200 stal centrem církevní správy širokého okolí.
Hof byl sice založen rodem Andechs-Meranien, avšak teprve jejich nástupci, fojtové měst Vidava (Weida), Gera, Plavno (Plauen) a Krajec (Greiz), vybudovali z Hofu středověké město. Fojtové pojmenovali své panské území kolem Hofu “Regnitzland”, možná podle původního hraničního potoka, Jižního Regnitz, který u Tauperlitzu ústí do řeky Saale. Od fojtů získalo město svůj znak, erb se lvem před stylizovanými městskými hradbami, a jeho zlatou a černou barvu. Dobu vlády fojtů (Vögte) připomíná dnes hojně používaný název ‘Vogtland‘ (Fojtsko).
V roce 1373 přešla práva fojtů na purkrabata z Norimberka z dynastie Hohenzollernů, kteří pod titulem ‘markraběte z Brandenburgu’ (od raného 15. století) do roku 1791 z Kulmbachu a Bayreuthu ovládali tento region.
V letech 1792 až 1806 bylo markrabství Bayreuth součástí Pruska, od r. 1806 do r. 1810 patřilo k napoleonskému Francouzskému císařství. Francouzi nakonec území prodali svému spojenci Bavorsku, ke kterému region náleží od roku 1810.
Po počátečním rozhořčení se vztah s bavorskou vládou od roku 1823 vyvíjel velice pozitivně, když se městu po ničivém požáru dostalo z Mnichova rozsáhlé pomoci při opětovné výstavbě města. Obraz Nového Města kolem ulice Ludwigstraße byl tehdy utvářen v klasicistickém stavebním slohu. Po napojení na železnici v roce 1848 se začalo tradiční textilní hospodářství vyvíjet v globálně působící průmysl.
S pádem železné opony v roce 1989 se město dostalo do všech médií: 14 speciálních vlaků dovezlo 13.600 uprchlíků z NDR přes Prahu a Drážïany do Hofu. Během tří dnů po otevření hranice s NDR přijelo do Hofu 330.000 návštěvníků ve více než 90.000 automobilech.
Hospodářství
Hospodářská struktura města Hofu s cca 47.000 obyvateli se v posledních letech výrazně změnila. Hof se v současné době prezentuje jako moderní a dynamická hospodářská lokalita s vysokým podílem služeb a rozvíjejícími se novými odvětvími. Město Hof vykazuje cca 22.800 zaměstnaných s povinností platit příspěvky na sociální zabezpečení. Z toho pracuje 27,2 % v oblasti výroby, 27 % v oblasti obchodu a dopravy a 45,5 % v ostatních službách.
Zpracovatelský průmysl s 41 podniky v Hofu je složen převážně ze středně velkých podniků a, stejně jako v minulosti, představuje důležitou základnu hospodářství města. Více než 80 % podniků zaměstnává až 100 zaměstnanců. Celkový obrat činí 560 mil. €, podíl vývozu 30 %, obrat na zaměstnance 142.000 €.
I nadále je mezi odvětvími silněji zastoupen textilní a oděvní průmysl. Ve vysoce moderních závodech s využitím nejlepších technologií se vyrábí produkty nejvyšší kvality. Zejména oblast technických textilií se stala důležitým výrobním odvětvím. Ke zvýšení členitosti struktury výroby a k růstu přispívají také ve velké míře místní inovativní podniky s vysokými kompetencemi.
V rámci nejmodernějších výrobních procesů jsou v Hofu vyráběny chladicí buňky, ponorná čerpadla, automobilové díly, vybavení pro čistírny až po specializované stavební díly z oceli a lehkých kovů. Některé podniky ve svých odvětvích dominují na světovém trhu.
Narůstající podíly zaměstnanců v oblasti služeb ukazují význam města Hofu jakožto centra škol, volného času a kultury. Neustále rostou také služby navázané na podniky.