Strmilov
Město Strmilov rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, se nachází v okrese Jindřichův Hradec. Strmilovskou pozoruhodností jsou úzké spojovací uličky, některé ani necelý 1 metr široké. Původně zřejmě sloužily nejen k vymezení jednotlivých usedlostí, ale měly význam i obranný a bezpečnostní.
Zajímavá je i skutečnost, že z každého domu na náměstí byly prokopány sklepy, které sloužily k ukládání zboží, ale též v době válečného nebezpečí nebo častých požárů.
V turistické sezóně, avšak i mimo toto období, je ve městě hojně navštěvované Muzeum tkalcovství v Kunžatecké ulici. Zde se můžete dozvědět něco víc o historii tradičního strmilovského tkalcovství.
Historie
Nejstarší písemná zpráva o Strmilově pochází z roku 1255 a je pravděpodobně z doby krátce po jeho založení, protože je v ní Strmilov (Stremils) nazýván villa seu territorium. Před rokem 1255 darovala manželka Jindřicha z Hradce celý újezd řádu německých rytířů, ale preceptor Ludvík dar vrátil a páni z Hradce osazení dokončili.
Další zmínka o Strmilově je z r. 1294, tehdy byl označen jako villa Forensis tj. již jako trhová ves. Protože byl postaven na vysokém příkrém kopci, bývá název mylně pokládán za odvozené jméno ze slova strmý. Název Strmilova byl však pravděpodobně odvozen od staročeského osobního jména Střemil. V latinských textech je Strmilov uváděn jmény Ztremils, Dremisl, Dremels, v německých Tremles, v českých Stremilov, Strymilov, Stirchmilov aj. V roce 1385 je nazýván městečkem – cum oppido Stremilow.
Do r. 1751 byl Strmilov součástí Bechyňského kraje, po jeho rozdělení byl v kraji Táborském. Do konce 17. století se dochovaly jen kusé zprávy, a lze se o nejstarší podobě Strmilova jen domýšlet. Na sklonku 16. století táhla krajinou výprava spojených saských vojsk proti Turkům. V letech 1605 – 1646 zde řádil mor. Ani útrapy třicetileté války se Strmilovu nevyhnuly.
Strmilov měl právo sladu, várečné, mletí, dědictví a právo pořádat výroční trhy a pravidelné pondělní trhy na dobytek a obilí. Roku 1574 měl Strmilov tři mlýny a pilu, roku 1650 dvě olejny. Kraj trpěl i dále četnými válkami. Kromě běžných poddanských povinností museli poddaní živit vojáky, kteří se zde r. 1745 ( v době slezských válek) usadili. Ani napoleonské války se Strmilovsku nevyhnuly. Z Moravy přes Telč a Strmilov přicházelo k Hradci francouzské vojsko, tlupy lupičů přepadávaly sedláky a obchodníky.
R. 1805 jelo přes Strmilov 200 francouzských husarů. Větší škody než průchody vojsk působily časté požáry. Jeden z nejničivějších postihl celé město v září roku 1835. Tehdy vyhořelo 136 domů, kostel, škola, uhořeli tři lidé, byla zničena sklizená úroda. Po tomto pustošivém požáru dostal střed města novou podobu.
