Nová Bystřice
Novobystřicko leží na území historického Vitorazska, které zaujímalo oblast jihovýchodních Čech a přilehlé části dnešního Rakouska. Ještě před osidlováním novobystřicka vedly touto oblastí staré obchodní stezky.
Historie
První zmínka o tomto území je z roku 871 ve fuldenských letopisech. České poselstvo tehdy vezlo velkomoravskému Svatoplukovi dceru českého knížete s bohatým věnem, bylo zřejmě pod dnešním Landštejnem přepadeno a zachránilo jen holé životy.
Před německou kolonizací novobystřicka, bývá zmiňováno též sporé slovanské osídlení tohoto teritoria v 11.-12. století, což dokládá mj. průzkum mohylového pohřebiště v ústí Kostěnického potoka. Samotný název Bystřice je slovanský a ukazuje na to, že říčku a její okolí museli poprvé pojmenovat slovanští osadníci.
Na kolonizaci této dosud téměř neobydlené krajiny se podíleli především osídlenci původem z Dolního Rakouska, kteří k nám přešli z okolí Waidhofenu a Zwettlu, což ilustruje i výskyt týž místních názvů -Artholz (Artoleč), Bernschlag (Peršlák) Gebharz (Gebharec), Guttenbrunn (Dobrá voda), Reichers (Rajchéřov), setkáme se s rakouskou obcí Fistritz nedaleko Gross Siegharts. Kromě nich sem přicházeli také zemědělci z německého Duryňska za přispění Řádu německých rytířů.
Kolem roku 1175 dospěla vlna osidlování až do okolí dnešního novobystřicka. Johanité brzy začali s mýcením zdejších lesů a vystavěli si mnišskou celu, kolem níž vznikla obec Mnich. Z mnišské cely se později stal kostel, který býval prvním farním kostelem Bystřice. (Tento nejstarší románský kostel v kraji byl po roce 1945 zbourán.)
Většinou bývá uváděno, že Bystřice stávala někde v prostoru Malé Obory přibližně v místech, kde se dnes nachází Mnišský rybník, i o tom však vznikly určité pochybnosti. Každopádně se v této lokalitě kolem roku 1175 již nacházela vesnice, která byla podle protékajícího potoka pojmenována Vistricz (Bistricz), tedy Bystřice.
