Lhenice
Lhenice se nacházejí v šumavském podhůří v prachatickém okrese, 7 kilometrů jihozápadně od Netolic pod vrchem Stráže. Existují již sedm století. Odedávna se zde pěstovalo ovoce, proto se pro okolí Lhenic vžilo označení Zahrada jižních Čech.
Lhenicko čítá tyto obce: Lhenice, Horní Chrášťany, Dolní Chrášťany, Vodice, Třešňový Újezdec, Vadkov, Hradce, Třebanice, Hoříkovice, Hrbov a Brusná. Celá oblast žije bohatým kulturním životem, lidé se mohou realizovat v mnoha spolcích.
Historie
Lhenice se poprvé připomínají r. 1283, kdy patřily Zlatokorunskému klášteru. Od husitských válek byly poddanskou vsí, která se stala součástí panství Tábor. V roce 1544 se dočkaly od českého krále Ferdinanda I. povýšení na městečko. O tři roky později zde táborská vláda končí a celý majetek se dostal do rukou Rožmberkům, později Švamberkům. Spolu s Libějovicemi připadly roku 1622 Eggenbergům a konečně od roku 1719 Schwarzenbergům.
Základem půdorysu Lhenic je nevelké obdélné náměstí, přes které procházela cesta z Č. Krumlova do Netolic. Severní stranu tvoří kostel. Postupně se začalo sídliště rozrůstat a před třicetiletou válkou čítalo na 70 domů. Válka zničila městečko takřka z celé třetiny. Od roku 1713 se dostavil opět růst a další rozvoj nastal ve 20. a 30. letech 20. století. Bohužel, stavební úpravy 50. let dosavadní urbanistický vývoj Lhenic deklasovaly a městečko přišlo o svou dosavadní malebnost. Památkový výraz si zachovaly jen jednotlivé domy, především okolo náměstí a podél cesty do Krumlova.
Dominantou je kostel Sv. Jakuba, který má raně gotický původ. Zachována je spodní část věže z 1. třetiny 13. století, později byl goticky přestavěn. K další změně došlo v roce 1560 a v letech 1734 – 40. Byla prodloužena loï a zaklenut presbytář. V roce 1783 zvýšili stavebníci věž a roku 1904 prodloužili presbytář a zakončili jej půlkruhovou apsidou. Pod kostelem je zemanská tvrz, které se zde říká „Na zámku“.
Na začátku tohoto století zde byla objevena jáma, kterou tehdy považovali za propadlé sklepy a údajně kolem roku 1920 zde byly nalezeny i jakési tesané kvádry. Sklepení prý vede pod celými Lhenicemi až na Hradce, nebo až na Grejnarov. Veškeré památky však byly v roce 1950 zničeny. Starší historická literatura se domnívá, že zde stálo Grejnarovo renesanční sídlo. Podle dnešních názorů však šlo o objekt daleko starší. Panský dům (čp.156), vznikl v 16. století na vyvýšené terase severozápadně pod kostelem. Počátečním stavitelem byl zřejmě Martin Grejnar, ale dále pokračoval Petr Vok. Později byla stavba přebudována a z 1. patra byl roku 1909 přenesen kazetový strop na zámek Hluboká nad Vltavou.
O původu znaku – štěpu s jablky – existují různé pověsti. Jedna vypráví, že v Budějovicích vypukla morová epidemie a Lheničtí neohroženě zásobovali město ovocem. Proto dostali znak, kde je jabloň a budějovické hradby. Jiná pověst vypráví, že městečkem projížděl kdysi vzácný cizinec a místní lidé mu podali míšeňská jablka. Ať už je pravda jakákoliv, vypadá dnes znak takto: „Na modrém štítě je stříbrná hradební zeï s cimbuřím na obloučkovém podklenutí. Ve stínkách jsou střílny. Nad hradbou vyrůstá jabloňový štěp v přirozených barvách se žlutočervenými jablky“.
