Planá nad Lužnicí
Městečko Planá nad Lužnicí tvoří součást táborské průmyslové aglomerace. Leží 7 km jižně od Tábora ve stejnojmenném okrese na toku řeky Lužnice. Město tvoří celkem tři místní části: Lhota Samoty, Planá nad Lužnicí, Strkov. Mírně zvlněný kraj Táborské pahorkatiny je ideálním místem pro strávení příjemné dovolené. Nachází se zde řada pamětihodností: Vyhlídková věž Kotnov v Táboře, zřícenina hradu Kozí hrádek, Starý zámek u Borotína, zřícenina hradu Šelmberk, zřícenina hradu Choustník, zámek Bechyně a další památky. Unikátní technickou památkou je Stádlecký řetězový most. Ve městě se nachází původně gotický kostel svatého Václava, který stojí při silnici procházející obcí. Pochází z roku 1357, v pozdějších dobách však byl ještě několikrát upravován.
Na jihovýchodním okraji obce je zámeček Strkov, obklopený anglickým parkem. Byl postaven v roce 1903 jako letní sídlo rodiny Harrachů. Příroda kolem Plané nad Lužnicí skýtá dobré podmínky pro pěší turistiku, cyklistiku nebo projížïku na koni. K návštěvě lákají i přírodní zajímavosti – Chýnovská jeskyně, Botanická zahrada v Táboře nebo naučná stezka Borkovická blata. Řeka Lužnice, která se proplétá celým regionem, přímo vybízí k výletu na kánoi či rybaření.
Historie
První písemná historická zmínka je patrně v dopise biskupa Tobiáše z Bechyně z roku 1288. V té době byla Planá součástí pražského biskupství. Ovšem již na přelomu století 13. a 14. patřila k panství Vítkovců z nedalekého Ústí. Jan z Ústí byl horlivým přívržencem Mistra Jana Husa. Po nástupu katolicky orientovaného Oldřicha je však město husity vypáleno, a tak i Planá se stává državou nově založeného husitského Tábora. Součástí táborského panství je pak Planá nepřetržitě 127 let až do r. 1547. V pol. 16. stol. potrestal císař Ferdinand odbojná česká města a rozprodal jejich majetek. To se týkalo i Tábora, a tak Planou kupuje Vilém z Rožmberka. Ten zde r. 1553 nechal zbudovat dřevěný most přes Lužnici.
Roku 1565 panství přebírá Petr Vok. Na jeho žádost udělil císař Rudolf II. Plané právo vybírat mýtné a clo na hlavní cestě. Pro velké dluhy Petra Voka je však obec znovu podstoupena Táboru. Během třicetileté války byla obec velmi zpustošena, což dokazuje první soupis obyvatelstva z r. 1654. Planá čítá pouze 6 dvorů, 1 chalupníka a 5 domkařů. Koncem 17. století získávají Planou Šternberkové a později páni z Lobkovic. Ti se stávají jejími majiteli po dobu téměř dvou set let. Revoluční rok 1848 přinesl převratné změny i do Plané. Stala se samosprávnou obcí s osadami Strkov a Lhota Samoty. Dalším mezníkem pro rozvoj obce je stavba železnice do Prahy v r. 1869. Pro místní dopravu je však důležitá i prováděná voroplavba po řece Lužnici. Ta se provozovala až do roku 1946.
Hospodářství
Ve městě působí tyto firmy: – Hochtief CZ, a.s. Planá nad Lužnicí – betonárna, – Regionální centrum G-TERM – poradenství v oblasti tepelných čerpadel, – Maso Planá, a.s. – masný průmysl, – Silon, s.r.o. – výroba polyesterových vláken a kompaundů.
