Deggendorf
Deggendorf – známý svou optimální geografickou polohou jako “Brána do Bavorského lesa” – leží v jedné z nejpůvabnějších krajin střední Evropy. Zde se střetávají jeho předhůří a Dunajská nížina, 800 m výškového rozdílu v rámci státních hranic – když na Dunaji již kvetou Forsythie, na Ruselu jsou ještě v provozu běžkařské dráhy. Deggendorfská centrální poloha je ve východním Bavorsku neporazitelná. Není divu, že v této situaci zde běží život naplno. Živé město s tradicemi: Deggendorf je velké okresní město s cca. 34.000 obyvateli. Jeho z velké části sanované vnitřní město se může pochlubit nově upravenými a restaurovanými měšťanskými domy.
Čtvrť starého města, pěší zóna v horní části náměstí a nově upravené Luitpoldovo náměstí udělají z procházky zážitek. Otázka například “Kam s autem?” je v Deggendorfu snadno zodpovězena. Pět parkovacích garáží s více než 1.000 odstavnými místy je k dispozici přímo v centru města. Umění a kultura: Ať již jde o divadlo, malé umění nebo výstavy, je pozoruhodné, co všechno se mezi Dunajem a Bavorským lesem dokáže postavit na kulturní nohy. Když město pozve k občanským oslavám, slaví s nimi i 100.000 návštěvníků. “Kultura x čtyři” se říká v naší kulturní čtvrti v srdci města. Městské muzeum a muzeum řemesel poskytují informativní průřez a živý výlet do regionální historie. Kapuzinerstadl, kostel bývalého kláštera, nabízí mezinárodní výstavy, je scénou malého umění a koncertním sálem. Knihovna je parádním kouskem moderní architektury a patří k nejlepším ve Svobodném státě Bavorsko.
Rekreace a radost ze života:
Rozsáhlá síť turistických stezek právě tak jako vzrušující cyklostezky umožňují poznávat krásy krajiny. Nabídky pro sport a volný čas je rozsáhlá a žádné přání nezůstává nevyslyšeno (18-jamkové golfové hřiště, jízda na koni, rybaření, vodní lyžování, celoroční koupaliště elypso, tenis, lyžařské a běžkařské centrum Rusel). Historie vás provází na každém kroku: Deggendorf – poprvé písemně zmiňován v roce 1002 – může nabídnout návštěvníkům mnoho historických zážitků. Náhrobní kostel Grabkirche, gotická klenbová bazilika s “nehezčí barokní věží v celé zemi”, “kulturní čtvrť”, gotická radnice s mohutnou městskou věží, vzácný baldachýnový vysoký oltář z Eichstättu ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie nebo středověké městské zdi se starým parkánem a další početné stavební památky a zajímavosti svědčí o dlouhé a pestré historii Deggendorfu.
Historie
Historie města Deggendorf Nejstarší osídlení na městském území dnešního Deggendorfu se nacházejí směrem na jih od Dunaje. Na Natternbergu sahají stopy až do starší doby neolitické (6.tisíciletí před Kristem). Zbytky altheimské kultury, která patří do 3. tisíciletí před Kristem se nacházejí na západ od Fischerdorfu. Nedaleko odtud leželo velké pohřebiště z doby bronzové (cca. 1500 – 1200 před Kristem). V následující epoše, v tzv. období urnových polí (1200 – 700 před Kristem), byl Nattenberg opevněn. Doba halštatská (700 – 500 před Kristem) zanechala vedle stop osídlení také opevněný panský dvůr v oblasti současné dálnice. Teprve během keltské doby vzniklo severně od Dunaje první trvalé sídliště. To se nacházelo v prostoru dnešního kostela Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1002 následuje první průkazná zmínka o Deggendorfu. Ve 12. století vzniklo v severovýchodní části dnešního starého města první osídlení, které mohlo být prokázáno archeologickými vykopávkami. Mezi 1242 až 1246 vymírají dva významné rody, které ovládaly Deggendorf. Wittelsbachové zdědili jak po Babenbergových, tak i po hraběti z Bogenu jejich pozůstalost, takže se město stalo v této době městem Wittelsbachů. Tito pomohli městu privilegii hospodářského a právního charakteru a opevnili město vůči okolí. V roce 1316 propůjčila vdova po vévodovi Ottovi III., Agnes, Deggendorfu městské právo. V roce 1338 začala stavba náhrobního kostela “Petra a Pavla”. Barokní věž postavil v letech 1722 – 1727 mnichovský stavební mistr Johann Michael Fischer podle plánů Jakoba Pawangera a Johanna Gunetzrhainera. Těžké časy prožilo město v 17. a 18. století švédskými nájezdy během třicetileté války a v rakouské válce o nástupnictví. Přitom bylo město opakovaně zničeno požáry. Podle prvního sčítání obyvatelstva v roce 1775 poskytovalo město přístřeší 481 rodinám s celkem 2300 obyvateli uvnitř svých hradeb. V roce 1935 přesáhl počet obyvatel poprvé 10000. V 19. století zlepšila stavba Ruselské ulice (1815 – 1817) a železného mostu přes Dunaj (1859 – 1863) rozhodujícím způsobem infrastrukturu Deggendorfu. V roce 1866 se Deggendorf napojil na základě pobídky zájmového sdružení občanů Deggendorfu na železniční síť do Plattlingu. Nádraží leželo tenkrát ještě ve Fischerdorfu a teprve po postavení železničního mostu přes Dunaj (1877) mohlo být zrušeno. K 1.7.1972 byl městu propůjčen titul “Velké okresní město”.
Hospodářství
Deggendorf se představuje jako hospodářský pól jižního Bavorska. Město je sídlem firem, které mají kontakty do světa. High-Tech, made in Deggendorf, je značka – žádné heslo, nýbrž skutečnost. Vnitrozemský svobodný přístav, jediný v jižním Německu, představuje pro město zvláštní vrchol. Od roku 1994 má město vysokou odbornou školu, jejíž pozitivní působení se projevuje v mnoha oblastech. Výstavbou inovačního a technologického Campusu (I@TC) byl završen důležitý krok k zajištění hospodářské síly regionu.
Město Deggendorf je zajímavým sídlem pro průmysl a řemesla:
- optimální dopravní infrastruktura (BAB A3 a A92)
- průplav Dunaj (Rýn-Main-Dunaj-kanál)
- svobodný přístav Deggendorf
- blízkost letiště Franz-Josefa-Strausse (jízda cca. 50 minut)
- železniční uzel Platting
- přímé spojení do Prahy
- odborná vysoká škola pro hospodářství a techniku
- Hospodářská odvětví:
- loděnice a železniční stavitelství, textilní průmysl, gumárenský průmysl, průmysl kovových konstrukcí a dřevařský, zboží z vosku, tiskařské výrobky, řemesla, pozemní a inženýrské stavitelství, především střední podniky se zdravou smíšenou strukturou.
- Člen hospodářského regionu Dunajská města (Regensburg, Straubing, Deggendorf, Passau, Linz).
