Hartmanice
Horské městečko Hartmanice leží v okrese Klatovy, 10 km jihozápadně od Sušice v CHKO Šumava při hranici Národního parku Œumava v nadmořské výšce 712 m. Dominantu tvoří pozdně gotický kostel sv. Kateřiny z 15. století, upravený v 16. stol., pozdější barokní úpravy byly provedeny v 18. stol. Kostel je jednolodní s hranolovou věží na západní straně. Na horním náměstí pod 400 let starou lípou stojí socha sv. Jana Nepomuckého a uprostřed náměstí kamenná kašna z poloviny 19. století. Lidovou architekturu zastupuje selská usedlost s pavláčkou a černou kuchyní, čp. 37. Na severním okraji obce je starý horalský hřbitůvek s kaplí Panny Marie.
Historie
Hartmanice jsou pravděpodobně nejstarší obcí pomezního hvozdu, který byl Kelty nazýván Gabreta. Původní osada vznikla na zemské stezce vedoucí z Bavorska do Čech v místech, kde se vybíralo clo. První jmenovitá zmínka o Hartmanicích je uváděna roku 1219 ve spojitosti se jménem Petr z „Artmanic“, další roku 1228, kdy měl být držitelem Hartmanic Oldřich z Ryzmberka na Velharticích. R. 1273 Přemysl Otakar II. natrvalo připojil celé pomezí k české koruně. Od tohoto roku se Hartmanice rychle rozrůstaly a nabývaly na významu. Přispělo k tomu kutání zlata v zlatonosných žilách křemene v okolí. Hartmanice, horské místo a mýtné místo na „České cestě“, nyní také zvané Vintířova stezka, byly v roce 1320 povýšeny na „královské svobodné zlatohorské město‘‘, příslušející k hornímu právu Kašperských Hor. V roce 1331 byly Hartmanice zapsané jako celní místo na „Guntherově stezce“ (Vintířově stezce). V letech 1603-1848 patřily Hartmanice městu Sušici. Dne 15. 6. 1607 uděluje Rudolf II. Hartmanicím právo jednoho týdenního a dvou výročních trhů, městský znak a právo pečetit zeleným voskem. Rozkvět městečka zastavila třicetiletá válka, zlatodoly byly opuštěny a městečko vypáleno. Několik let zůstaly Hartmanice úplně pusté. Teprve ve druhé polovině 17. stol. byly postupně obsazovány švábskými Němci a tak až do r. 1918 zůstávají téměř úplně německé. Od pol. 19. stol. lze hovořit o postupné modernizaci. V r.1869 byl založen poštovní úřad, v r.1870 byla zřízena první četnická stanice a r. 1873 hasičský sbor. V té době se stále více a silněji projevuje germanizační vliv tzv. “ovesných pánů“. Právě jejich přičiněním byl v Hartmanicích r.1875 zřízen okresní soud a tak v politickém okrese sušickém vznikl samostatný soudní okres. Vznikem samostatného Československa r.1918 nastává i oživení českého vlivu v Hartmanicích. Přispěla k tomu i česká obecná škola, v níž bylo zahájeno vyučování 1. února 1920. Po vyhlášení okupace na podzim roku 1938 bylo území Hartmanicka právně a administrativně připojeno k župě bavorské. V dubnu 1945 prošel Hartmanicemi pochod smrti žen z koncentračního tábora v Ravensbrucku, jehož oběti jsou pohřbeny na bývalém židovském hřbitově. Po r. 1945 je oblast prakticky vysídlena a dosidlována převážně rumunskými reemigranty. V roce 1992 byl obci opět udělen statut města.
Hospodářství
Firma Alois Seidl – šití dámské konfekce Klüber s.r.o. – výroba kožené konfekce LIPPERT – UNIPOL CZ s.r.o. EKOFARMA K+H s.r.o. – chov herefordského skotu, hovězí dobytek Velkostatek Krušec se sídlem v Hartmanicích – zemědělská činnost Lesní správa Křemelná – Správa Národního parku a CHKO Šumava
