Kdyně
Kdyně se nachází v Plzeňském kraji na spojnici mezi městy Domažlice a Klatovy. Od hraničního přechodu se SRN (Všeruby) je vzdálena 7 km. Pro svoje překrásné romantické okolí se od poloviny 19. století stává vyhledávaným letoviskem. Pod zříceninou hradu Rýzmberk bylo vybudováno přírodní divadlo, ve kterém se každý rok koná folkový festival “Rýzmberský guláš”. Ve Kdyni se nachází základní škola, pošta, kulturní dům, městská knihovna i zdravotnické zařízení. Památky: -Kostel sv. Mikuláše -Kaple v Kostelní ulici -Radnice -Zřícenina hradu Rýzmberk -Zřícenina Nový Herštejn -Zámeček – bývalé panské stavení, dnes je zde hostinec
Historie
Kdyně se v poprvé připomíná v roce 1384 v souvislosti s farním kostelem. Ves byla součástí rýzmberského panství. Vedle gotického kostela sv. Mikuláše tu stával až do 17. století starší kostel, zasvěcený sv. Petrovi. Již v roce 1508 nazývají písemné prameny Kdyni městečkem. Městečko nebylo patrně nikdy obehnáno hradbami. V 16. století se ve Kdyni vybíralo clo z vína, piva a koní, dopravovaných přes zemskou hranici. Pobělohorský držitel rýzmberského panství Filip Krac ze Scharffensteinu, udělil v roce 1624 Kdyni důležitá práva a svobody. Privilegii z roku 1624 se kdyňští zprošťují nevolnictví. Roku 1781 stihl Kdyni ničivý požár, při kterém lehla popelem celá jižní a východní strana náměstí včetně radnice. V roce 1840 povýšil Ferdinand V. Kdyni na město. Další důležitou etapu v životě města znamenalo postavení pošumavské železnice v roce 1888.
Hospodářství
Ve Kdyni podnikají tyto firmy: ELITEX Machinery, s.r.o. – výrobce textilních strojů, Transteplo Kdyně, s.r.o. – výroba páry a rozvod tepla KDYNIUM a.s. – slévárna přesného lití.