Lišov
Město Lišov, srdce mikroregionu Lišovsko, leží v malebné mírně zvlněné krajině jižních Čech, asi deset kilometrů vzdušnou čarou severovýchodně od Českých Budějovic, na okraji Třeboňské pánve. Městečko se rozkládá na pozvolném východním svahu, podél hlavní silnice vedoucí z Českých Budějovic do Třeboně, v nadmořské výšce 500 m. n .m.
Město Lišov je také místem významného geologického útvaru dělícího Českobudějovickou pánev od Třeboňské, pojmenovaného “Lišovský práh”. Nejvyšším místem této pahorkatiny je kóta Větrník v nadmořské výšce 566 m. n. m. Většinu území tvoří pahorkatý reliéf terénu, který směrem k východu přestupuje do Třeboňské rybniční pánve.
Na počátku 21. století je Lišov významným jihočeským městem. Po stránce administrativní k němu patří kdysi samostatné obce (dnes místní části) Červený Újezdec, Hrutov, Hůrky, Kolný, Levín, Lhotice, Miletín, Slověnice, Velechvín a Vlkovice. Celkem tu žije více než 4 000 obyvatel, kteří si v roce 2009 připomněli již 675. výročí od první dochované písemné zmínky o svém městě.
Historie
Lišov byl založen pravděpodobně koncem 13. století, nejstarší písemná zpráva o městysu Lišov (oppidum Lyssaw) pochází z roku 1344. Roku 1365 je zmiňován kostel sv. Václava. Většina obyvatel byla české národnosti. Již na konci 14. století byl Lišov českým králem povýšen na městečko. Postupně získával různá práva, například v roce 1406 právo hrdelní. Po husitských válkách práva Lišovu potvrdili jak král Ladislav Pohrobek, tak Vladislav II. Jagellonský a pak i císař Rudolf II., který udělil právo dvou výročních trhů.
Městečko bylo zničeno požárem v roce 1619, kdy jej vypálila stavovská vojska, další velký požár vznikl roku 1679. Za Napoleonských válek, přesněji v zimě 1805/6, zde byli ubytováni bavorští a francouzští vojáci. Jejich odchod prý způsobil rychlý rozkvět a stejně rychlý úpadek ševcovství. V roce 1924 byl Lišov povýšen na město. Již v roce 1812 byl zřízen obecní vodovod. Po roce 1864 měla přes Lišov vést železniční trať Č. Budějovice – Třeboň, později zde František Křižík plánoval elektrickou dráhu, ale z projektu sešlo.
Od 11. června 1911 byla provozována jedna z prvních autobusových linek v Čechách na trase Budějovice – Lišov – Třeboň. V roce 1921 proběhla elektrifikace. JZD vzniklo 1957 a v roce 1971 bylo sloučeno s Hůreckým. Lišov byl od počátků součástí královského panství se sídlem na hradě Hluboká, které však bylo často zastavováno různým šlechtickým rodům.
Počátkem 17. století byl Lišov nakrátko samostatným panstvím, od roku 1661 byl opět součástí hlubockého panství, spravovaného Schwarzenberky. Po vzniku okresů v rámci Rakouského císařství se roku 1850 stal Lišov střediskem soudního okresu (9. nejmenšího v Čechách) s působností nad mnoha blízkými vesnicemi. V letech 1855 – 1868 byl Lišov též sídlem okresního úřadu.
Potom do roku 1949 patřil Lišov pod okres České Budějovice, v letech 1949-60 pod okres Třeboň, od roku 1960 opět pod okres České Budějovice. Roku 1960 byl do samosprávy města připojen Levín, 1964 Miletín, 1976 Slověnice, Hůrky s Hrutovem, Zvíkov s Hvozdcem a Vlkovicemi a v roce 1980 Kolný s Červeným Újezdcem, Lhoticemi a Velechvínem. Po roce 1990 se Hvozdec a Zvíkov opět osamostatnily.
