Sokolov
V hornatém území severozápadních Čech, při soutoku řek Ohře a Svatavy, uprostřed sokolovské pánve, leží ve výšce 401 m n.m. okresní město Sokolov. Město je průmyslovým centrem nacházejícím se v lázeňském trojúhelníku Karlovy Vary – Mariánské Lázně – Františkovy Lázně. Do Sokolova se dostanete po silnici I. třídy I/6 (E48) Cheb-Karlovy Vary-Praha.
Ve středu města stojí jednopatrový zámek s nárožními věžemi v raně barokním stylu, ve kterém je umístěno Okresní muzeum Sokolov. Na přilehlém Starém náměstí se nachází několik kulturních památek – kostel Sv. Jakuba Většího z let 1632-34. Na protější straně náměstí stojí bývalý klášter kapucínů s raně barokním kostelem sv. Antonína Paduánského z let 1663-1667. Pod kostelem najdete kryptu kapucínů a rodinnou hrobku sokolovských Nosticů. Další památkou na náměstí je kašna s plastikou sokolníka Šebastiana. Morový mariánský sloup se sochami čtyř světců byl zrekonstruován v roce 1995-1996.
Náměstí Budovatelů dominuje stavba Městského domu kultury z r. 1924 s Městským divadlem. Sokolov není jen centrem s průmyslovou výrobou, ale je i centrem vzdělání, kultury a sportu. Od roku 1974 je jeho partnerským městem německý Saalfeld a od roku 2000 i německý Schwandorf. Z místních středních škol jmenujme Gymnázium Sokolov a Integrovanou střední školu technicko ekonomickou. Hlavním organizátorem kulturních akcí ve městě je Městský dům kultury.
Tato organizace zajišťuje chod městského divadla a kina, je zřizovatelem amatérských kulturních souborů, poskytuje prostory pro konání kulturně společenských akcí včetně plesů a zábav. Každoročně se zde koná taneční soutěž ve standardních a latinsko-amerických tancích “O štít města Sokolova”.
Historie
První písemná zpráva o Sokolovu je z 13.04. l279, kdy byl v držení rodu Nothaftů. Na konci 14. stol. se stal komorním majetkem a byla mu obnovena městská práva, neboť ta původní (asi z roku 1313) shořela při požáru. Za finanční pomoc císaři a českému králi Zikmundovi během husitských válek byl Sokolov propůjčen Šlikům, kteří jej pak v polovině 16. stol. získali do dědičného vlastnictví a nechali na místě starší tvrze vystavět kamenný hrádek (1480).
Posledním držitelem sokolovského panství ze šlikovského rodu byl Jan Albín Šlik, který patřil k předním představitelům stavovské opozice. Po prohrané bitvě na Bílé hoře prchl ze země a jeho majetek byl zkonfiskován. Roku 1622 koupili panství Nosticové. Sokolov byl těžce postižen válečnými událostmi – plenění vojsky a velkým požárem 1648. Požár postihl i hrad, který byl poté přestavěn na zámek. Po skončení války a zlepšení ekonomické situace, nechali Nosticové nově vystavět kostel svatého Jakuba Většího a kapucínský klášter. Po zrušení panské správy v roce 1848 se stal Sokolov sídlem okresu politického i soudního. V 19. stol. postihly město dva velké požáry (v letech 1873 a 1874), kdy shořela velká část historické zástavby na náměstí i v okolí kláštera.
Tyto požáry podnítily stavební ruch na přelomu 19. a 20. stol., kdy byla postavena nová velká škola (1894), židovská synagoga (1897) – v listopadu 1938 zničená, evangelický kostel (1904), okresní nemocnice (1911) atd. Za 2. světové války byl ve městě lazaret pro sovětské válečné zajatce.
Sokolov byl také dvakrát bombardován – prvně v říjnu 1940, kdy nebyl příliš zasažen, ale při druhém náletu 17. 4. 1945 bylo zničeno velké množství domů v blízkosti nádraží a byly také oběti na životech. Po druhé světové válce změnilo město svou tvář – starou zástavbu, mnohdy poničenou válečnými událostmi nahrazovaly panelové domy. V roce 1948 byl pak Falknov přejmenován na Sokolov. Mimo níže uvedených obcí dnes spadají do správy města ještě území zaniklých vsí Davidov, Lesík, Novina, Ovčárna, Podlesí a Týn.
Památky:
radnice z poloviny 16. stol. ve stylu saské renesance; zámek postavený v roce 1480 na místě starší tvrze, přestavěný v polovině 17. stol. (dnes sídlo Okresního muzea a knihovny Sokolov) kostel svatého Jakuba Většího z let 1671 – 1681, který je barokní přestavbou staršího farního kostela; kapucínský klášter s kostelem svatého Antonína Paduánského z let 1663 -1667; kaple Nejsvětější Trojice z roku 1719; na náměstí stojí mariánský sloup z roku 1701; kašna se sokolníkem – na náměstí byla instalována až v roce 1717, ale zřejmě je starší a na podzim 1998 byla znovu instalována “Jubilejní” (Schrammova) kašna z roku 1898, která byla po 2. světové válce nejdříve přemístěna a poté demontována. K památkám patří také dvě sochy svatého Jana Nepomuckého – jedna z roku 1728 stojí u mostu přes řeku Ohře, druhá z roku 1746 u kostela svatého Jakuba Většího.
Hospodářství
Hospodářství – až do 19. stol. převažoval zemědělský charakter a v okolí Sokolova byly i chmelnice. Změnu přinesla těžba hnědého uhlí, která se začíná rozvíjet od konce 18. stol. Počátky těžby jsou pak spojeny se jménem Johanna Davida Starcka. Pro rozvoj průmyslu a také těžby hnědého uhlí bylo důležité zavedení železniční trati do Sokolova v roce 1870.
Dnes zajišťuje těžbu, zpracování i obchod s uhlím Sokolovská uhelná a. s. Na přelomu 19. a 20. stol. byla v Sokolově také sklárna, elektrárna, textilní závody a během 1. světové války byly postaveny chemické závody, které vyráběly dusíkaté vápno a karbid pro zbrojní průmysl. Mezi největší zaměstnavatele patří Sokolovská uhelná a.s., Chemické závody a.s., ČEZ Elektrárna Tisová a.s., Báňská stavební společnost s.r.o., ČSAD, Sokolovské strojírny a.s., České dráhy a Nemocnice Sokolov. Dále zde působí již několik firem se zahraniční kapitálovou účastí. Sokolov tak nabízí pracovní sílu s širokou škálou profesí.
