Nittenau
V regionálním plánu pro oblast Horní Falcko – sever je město Nittenau vykazováno jako menší středisko. Základní hospodářské, sociální i kulturní potřeby obyvatelstva širšího okolí jsou uspokojovány nabízeným zbožím i službami. Aglomerační město čítá téměř 15.000 obyvatel.
Hospodářský rozvoj města začal s usídlováním prvních dřevozpracujících a textilních firem kolem roku 1960. V této době začalo v tomto městě, dříve charakterizovaném převážně řemeslnou výrobou a zemědelstvím, průmyslové období. Vypracováním stavebního plánu Hirschenbleschen v roce 1970 byly vytvořeny předpoklady pro usídlení špičkové firmy na výrobu strojů pro plnění nápojů. Dnes je tento podnik s ca. 900 zaměstnanci největším zaměstnavatelem ve městě. Kromě toho se v průmyslové zóně usadily podniky a provozovny služeb především malířského řemesla, zpracování kovů a žárového pozinkování.
Struktura zaměstnanosti ukazuje, že ze zhruba 2.500 zaměstnanců pracuje asi 60 % ve výrobní sféře a 40 % v terciárním sektoru. Z údaje o dojíždějících vyplývá, že počet těch, kteří vyjíždějí za prací, je vyšší než počet přijíždějících. Většina těch, kteří vyjíždějí za prací, má své pracoviště v 30 km vzdáleném Řezně.
To, že je Nittenau průmyslovým centrem, dokazuje přihlášení zhruba 660 firem nejrůznějších oborů. Díky spolkové silnici 16 (nově) bylo poprvé dosaženo připojení na nadregionální silniční síť. Spojením B 16 a B 85 leží nyní Nittenau na velmi důležité obchodní ose Východ – Západ, která vede z Čech především do jihoněmeckého prostoru. Tento faktor polohy má být v budoucnu více využit tak, aby se nejen získala zpět ztracená pracovní místa, ale také aby se ovlivnila jistota již stávajících pracovních míst.
Historie
Místo bylo poprvé zmíněno v jedné císařské listině. V domovní smlouvě z Pavie (1329) se dělil o území Ludvík Bavorský s potomky svého bratra Rudolfa. Velké části severního Gausu, později nazývaný “Horní Falcko”, byly přiřčeny falcké linii. V roce 1345 propůjčil falcký hrabě Rupert II. místu týdenní trh. To dokazuje, že Nittenau zaujímalo významné hospodářské postavení.
V roce 1628 se stalo Horní Falcko a tím i Nittenau součástí Bavorska. Od té doby až do poloviny 19. století Nittenau opět ztrácelo na významu. Ze “spánku Šípkové Růženky” se Nittenau probudilo, když bylo povýšeno na spádovou obec. Spádové obce platí za předchůdce dnešních zemských okresů. S účinkem od 1. ledna 1920 byly obě spádové obce Roding a Nittenau spojeny v jeden okres (od 1. ledna 1939 zemský okres).
Druhá světová válka neprošla kolem Nittenau beze stopy. 28. prosince 1944 bylo místo bombardováno americkými jednotkami. Výsledkem bylo 28 mrtvých a přibližně 100 zraněných a věcná škoda půl milionu říšských marek. Na základě svého významu v údolí střední části Řezné bylo Nittenau v roce 1953 uděleno označení město. Příslušnost k Rodingu byla ukončena začleněním do nového zemského okresu Schwandorf v roce 1972. V rámci reformy oblastní správy doznalo město enormního nárůstu celé oblasti, když bylo do města začleněno sedm malých obcí.
Hospodářství
Průmyslová epocha byla ve městě Nittenau zahájena kolem roku 1960 s usídlováním prvních dřevozpracujících a textilních podniků. Až do té doby bylo místo zaměřeno na řemeslnou výrobu a zemědělství. Aby se zde mohly usazovat další průmyslové firmy, byly vyčleněny průmyslové zóny. Dnes se v nejrůznějších průmyslových oborech nabízí mnoho kvalifikovaných pracovních míst. Proti zhruba 2000 osobám, které za prací přijíždí, však stále ještě stojí přibližně 2500 těch, kteří za prací ochází mimo město. Většina z nich je zaměstnána v Řezně.
