Jindřich Zeithamml: Sochy, 12.01.-19.02.2006

Práci Jindřicha Zeithammla, profesora na pražské AVU, charakterizuje krajně redukované tvarosloví, kterým umělec přesně formuluje jinak obtížně verbalizovatelné obsahové a výrazové poselství. Elementární pravoúhlé a oválné formy, případně prostorově jemně zakřivené rektangulární plochy, reprezentují jakési absolutní ikony – svou povahou dvourozměrného – prostoru, v němž se tají existence třetího rozměru (v jeho prohnutí, vypouknutí apod.), sugerující enigmatický obsah vymezené plochy s vnitřním aktivním prázdnem. Promyšlená sumarizace tvaru obsahuje krajně subtilní hodnoty, v nichž se intenzivně soustředí mimočasová, transcendentní totalita. Zlatými či stříbrnými plátky pokrytý povrch tyto útvary dematerializuje a interpretuje jako sakrální objekty.