Linoryty dnes! Ze sbírky městské galerie Bietigheim-Bissingen
Od roku 1989 pořádá každé tři roky Städtische Galerie Bietigheim-Bissingen výstavu současného linorytu, které se vyznačuje zaměřením na jednu, zřídka vídanou techniku. Výběr provádí odborná porota. Jednotlivým dílům jsou uděleny ceny. Příslušní laureáti 1. ceny soutěže “Linoryt dnes” navrhují také obálky doprovodných katalogů jako originální grafiky.
Linoleum se skládá z lněného oleje, korkové moučky a pryskyřice a jako podlahová krytina je tento materiál znám již od 19. století. Zejména umělci klasické moderny využívali linoleum pro techniku reliéfního tisku. Umístění v soutěžích z posledních 15 let, které byly vybrány pro výstavu v Bayreuthu, ukazují, jak aktuální je dnes linoryt.
Umělci pocházejí z Německa, Francie, Velké Británie, Nizozemska, Polska, České republiky a Ukrajiny, Mexika, Kolumbie, Austrálie a Jihoafrické republiky. Vedle zavedených grafiků a pedagogů jsou na výstavě zastoupeni také studenti. A jejich motivy jsou stejně rozmanité jako mezinárodní umění samo. Výstava se vyznačuje velkou technickou a stylovou rozmanitostí na papíře, látce nebo fólii, s tisky v černé a bílé i v hýřivosti všech barev. Díla ukazují, že linoryt je dnes víc než jen typografický postup tisku.
Linoryty vznikají jako jedinečná díla (Wolfgang Pilz a Philipp Mager). Rozvíjejí se mezi tradičním vzhledem dřevorytu a komiksem (Sarah Huber), mezi virtuózní technikou (Uta Zaumseil) a adaptací polotónových bodů z tiskových médií (Vojtěch Kovářík). Nechybí ani trhané a řezané motivy (Johannes Ramsauer), bílé a černé liniové řezy (Philipp Hennevogl a Mischa von Pinxteren), duhovky (Philipp Mager) a reliéfní tisky (Monika Supé). Samotná linoleová deska se může stát uměleckým objektem podobným reliéfu (Laas Abendroth, Aggelina Tsoumani) a souvislé otisky archu se mohou stát objektem (Helen Mueller). Andreas Weber zobrazuje dno Středozemního moře v duplexním tisku. A Ariane Fruit tiskne celý svůj ateliér na linoleovou podlahu právě tohoto ateliéru.
Podle poroty XI. ročníku soutěže 2019 lze tuto “Scène de Crime” číst jako “metaforu pro řezání linolea i pro bytí umělcem” a pravděpodobně také jako “vůdčí motiv” soutěže.
