Zření – Miroslav Tázler a meditativně-lyrické tendence v plzeňské tvorbě

Výstava je čtvrtým příspěvkem projektu, který klasifikuje výtvarné tendence a tvůrčí okruhy
v recentní historii plzeňské výtvarné tvorby. Zde se jedná o kontemplativní vnímání světa, jež vede k oproštění vizuálních forem a propůjčuje pracím mimočasový, meditativně působící charakter. Výtvarná skladba omezuje smyslový svět na sumární podstatu disponující lyrickými kvalitami.
V plzeňském umění posledního půlstoletí zastupuje tento tvůrčí přístup osobnost Miroslava Tázlera (1925), jehož tvorba během vývoje těsně koresponduje s lyrickým symbolismem přelomu století, melancholickou atmosférou Schikanederových večerních uliček a civilismem generace Devětsilu. Později se oproštěnou lyrickou transformací přírody přibližuje tvorbě J. Johna a V. Boštíka, jehož abstraktní vizuální pole připomínají Tázlerovy obrazy z cyklu Vod. Ačkoli v Plzni nevznikla kolem M. Tázlera škola přímých žáků, nalezneme tu řadu ozvuků
“tázlerovské” tvůrčí vize.

Umělci:
Š. Bláhovcová, M. Čelakovský, I. Hostaša, P. Jindra, V. Kotyza, V. V. Modrý, A. Mužík, M. Nová, J. Patera, S. Poláček, J. Schikaneder, M. Tázler, D. Šlajs.