Giovanni Battista Alliprandi

Giovanni Battista Alliprandi (* asi 1665, Laino, Itálie; † 13. března 1720, Leitomischl) byl architekt italského původu, který působil především v Čechách.

Přestože Alliprandi patřil vedle Christopha Dientzenhofera a Johanna Blasia Santiniho-Aichla k nejznámějším architektům českého baroka, o jeho původu se toho ví jen málo. Byl synem Lorenza Alliprandiho, štukatéra působícího ve Vídni. Giovanni Battista byl ženatý s Barbarou Cecilií Bussi (Buzzi), s níž měl sedm dětí. V roce 1709 získal malostranské občanství a postavil pro sebe a svou rodinu dům v Ostruhové ulici (dnes Nerudova).

V roce 1685 nastoupil Giovanni Battista Alliprandi do učení u slavného vídeňského stavitele Domenica Martinelliho. V letech 1690-1695 byl zaměstnán jako pomocný dělník při stavbě poutního kostela Panny Marie v Luži ve východních Čechách, jehož plány pocházely od Paula Ignaze Bayera. V matrikách Luže je Alliprandi uveden dvakrát jako kmotr.

V letech 1696-1702 pracoval Alliprandi jako dvorní architekt pro šlechtickou rodinu Czerninů. Od roku 1697 žil trvale v Praze, kde je k roku 1706 zaznamenán jako vrchní císařský fortifikační mistr pražských hradů. V roce 1709 se stal domácím architektem hrabat Trautmannsdorffů. V této pozici podnikl několik cest do Vídně, kde se pravděpodobně seznámil s Johannem Lucasem von Hildebrandtem a Johannem Bernhardem Fischerem von Erlachem i s jejich architektonickými díly a poznatky a inspiraci, které od nich získal, uplatnil při svých stavbách v Čechách. V roce 1712 je doložen jako správce opevnění v Egeru.

Kromě novostaveb a přestaveb četných zámků v Čechách vytvořil Alliprandi také několik šlechtických paláců v Praze. Jeho poslední zakázkou z roku 1714 byla stavba kolegiátního kostela pro piaristy v Leitomischi, který mu daroval hrabě Franz von Trautmannsdorff. Alliprandi zemřel v Leitomischlu a byl pohřben v tamním děkanském kostele. Vdova se vrátila do Laina s pěti dětmi.

Zdroj: https://de.wikipedia.org/wiki/Giovanni_Battista_Alliprandi