Zámek Cebiv

První zmínka o osadě Cebiv je v tzv. kladrubském falzu z roku 1115, kdy byla v majetku kladrubských benediktinů. Tvrz je poprvé uváděna roku 1543, kdy je zapsána do zemských desek jejím tehdejším majitelem Janem Drzdéřem z Hrádku. V polovině 17. století se Cebiv dostala do držení rodu hrabat z Vrtby. Krátce nato cebivská tvrz, v té době pravděpodobně již přestavěná na renesanční zámeček, vyhořela. Nedlouho poté byl na jejím místě vystavěn nový zámek. Roku 1712 cebivské zboží zakoupil rod Löwensteinů a následně ho připojil ke svému bezdružickému panství.

Cebivský zámek je pozoruhodná stavba unikátní svým půdorysem připomínajícím písmeno H. Autorem stavebních plánů je pravděpodobně František Maxmilián Kaňka (1674–1766). Zámek zaujímá celou jednu stranu návsi a obrací se do ní honosnou fasádou. Má tři křídla, po stranách hlavního průčelí byly v přízemí dva velké průjezdy. Střední část hlavního průčelí je navýšena o podkrovní polopatro s pokoji pro služebnictvo, kryté mansardovou střechou. Celé přední křídlo sloužilo jako rezidence, o čemž svědčí rozlehlé haly a chodby se štukovou výzdobou stropů v prvním patře. Strop velkého sálu v prvním patře budovy je zdoben fragmentálně dochovanou výmalbou datovanou do roku 1766 a textem, který se vztahuje k osobě Karla Tomáše Löwensteina. Ve středním příčném křídle byla situována zámecká kaple, dnes bez jakéhokoliv zařízení. Zadní křídlo bylo od prvních dvou křídel izolované vlastním schodištěm a byly v něm úřednické a hospodářské místnosti s byty pro zaměstnance a úředníky. Tato část zámku byla postavena jako poslední, což lze nejlépe rozpoznat podle odlišných typů říms fasád. Byla vystavěna narychlo a částečně provizorně, proto zde můžeme vidět pozůstatky starší renesanční stavby se sgrafitovou fasádou. Ještě v 19. století přiléhal k zámku rozsáhlý park francouzského typu.