Zámek Trpísty

Trpísty bývaly rytířským statkem a součástí třebelsko-trpístského velkostatku. Roku 1677 lokalitu zakoupili Sinzendorfové. Roku 1729 byl ve vsi vybudován Prosperem ze Sinzendorfu nový zámek, který patří k předním barokním stavbám regionu. Jeho autorem snad je plzeňský stavitel Jakub Auguston. Zámek stojí na podélném půdoryse se dvěma oválnými sály uprostřed – jedním je vstupní vestibul, druhým pak sala terrena v přízemí. Další dva oválné sály se nacházejí v patře. Hlavní dominantou osově souměrného půdorysu jsou trojboké rizality situované na delších stranách zámku. Vchod obrácený do zahrady s již zmíněným rizalitem je doplněn schodištěm, reprezentativním portálem a balkónem neseným dvěma Atlasy či Herkuly. Balkon nad nimi je zdobený prolamovaným zábradlím a dvěma dětskými alegoriemi ročního období. Nad balkonem je umístěn kamenný erb rodu Sinzendorfů. Zámek je zastřešen mohutnou mansardovou střechou, v jejímž středu je čtvercová hodinová věžička krytá cibulovou bání. Sochařská výzdoba pochází ze stejné doby jako novostavba zámku. Na klenáku obou portálů je konzola s maskaronem. Okna jsou zdobena šambránami s uchy a zvlněnými trojúhelníkovými nadokenními profilovanými suprafenestrami.

Nejzajímavější je fresková výzdoba sálů, která je datovaná léty 1743–1744. Autorem výmaleb je Wenzl Samuel Theodor Schmidt z Plané (1694–1756). S první freskou se můžeme setkat v přízemí na stropě sala terreny, jedná se o výjev s argonauty. Další fresku s výjevem Korunování Panny Marie nalezneme v přízemí, kde se nachází zámecká kaple Panny Marie Pomocné. V prvním patře jsou další dva oválné sály zdobené freskami. Zde se především nacházely soukromé pokoje pána domu, zdobené náměty alegorie múz, například milostné lyriky, a tance či divadla. Nejzajímavější je ovšem rozlehlý reprezentativní sál nacházející se v oválném prostoru nad sala terrenou. Jeho strop je zdoben monumentální freskou, opět zhotovenou malířem Smidtem. Tato freska je rozdělena do tří částí. Nad vstupem do sálu je zobrazen výjev sultána přijímajícího kondolence u svého trůnu. Jsou zde zobrazené reálné postavy, sultánem je Murat III., k jehož trůnu mezi dalšími Evropany přistupuje stavebníkův pradědeček Joachim von Sinzendorf, velvyslanec císařského dvora Rudolfa II. Střed oválné malby lemuje složitá iluzivní architektura balkónů, oken, pilířů a balustrád s postavami. Jsou zde znázorněny například alegorie čtyř ročních období, ve kterých lze zahlédnout portrétní rysy členů rodu, ale také mezi nimi zůstal zachován i portrét architekta s modelem zámku. Poslední, třetí část fresky nad vstupem na balkon je oslavnou apoteózou rodu Sinzendorfů s rodovým erbem uprostřed, lemovanou alegoriemi ctností: spravedlnosti, umírněnosti, síly a moudrosti.

Zámecká zahrada byla osově rozdělena několika terasovitými schody a bazénem. V 19. století byl původní park přeměněn na park anglického typu. Roste zde 32 druhů jehličnanů. V zahradě jsou také zakomponovány sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Vojtěcha, které pravděpodobně původně stály na návsi. Na počátku 19. století rod Sinzendorfů vymřel. Zámek získal nový majitel Bedřich Kubinský, který jej v roce 1905 upravil.