Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie Planá
Ústřední stavbou centrální části města, které s největší pravděpodobností založil středověký velmož Dobrohost z Ronšperka, je farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Objekt má krátký, trojboce zakončený presbytář, k němuž ze severu i jihu přiléhají torzálně dochované věže obdélného půdorysu, jejichž přízemí byla využita jako sakristie a kaple. Loď je rozdělena na tři trakty (trojlodí). Jižní loď je kratší než severní a je zastropena třemi poli křížové klenby, zatímco střední a severní lodě, obě shodně dlouhé, zaklenula celkem čtyři pole křížové klenby. Vnější vzhled románsko-gotické svatyně výrazně změnila barokizace, která zčásti ovlivnila i charakter samotného interiéru. Fasáda lodi i presbytáře je velmi strohá a ve výzdobě se omezila v prvé řadě jen na pasparty kolem oken. Stavební vývoj památky je značně složitý. Východní část je pravděpodobně románská z druhé čtvrtiny 13. století, loď byla ke kněžišti přistavěna zřejmě nedlouho po jeho vyzdvižení. Boční lodě, které rozšířily původní shromažďovací prostor, byly postaveny zřejmě v průběhu druhé třetiny 14. století. Klenba lodi byla zhotovena na počátku 16. století. Interiér svatyně prodělal v období let 1745–1747 barokní úpravu realizovanou stavitelem Pötzlem. Tehdy byly vestavěny kruchta a boční tribuny. Práce na obnově probíhaly i v šedesátých letech. Stavba změnila svůj vzhled po likvidaci staré kostelní věže, která roku 1738 vyhořela a již nebyla obnovena. Nová pětipodlažní kostelní věž vznikla roku 1902.
