Zámek Nebílovy
Autorem nebílovského zámku byl pravděpodobně vídeňský dvorský architekt Johann Lucas von Hildebrandt, ale samotnou výstavbu realizoval – jako své první velké dílo – známý plzeňský stavitel Jakub Auguston. V zadním objektu se nacházely reprezentační místnosti – mj. velký taneční sál, stavebně upravovaný v osmdesátých letech
18. století, a kaple sv. Antonína Paduánského. Teprve za Vojtěcha hraběte Černína z Chudenic, nejvyššího lovčího Království českého, byla provedena zásadní rekonstrukce, upraven taneční sál a celý objekt byl vymalován Antonínem Tuvorou. Na východě přiléhal k areálu hospodářský dvůr, na západě pak zahrada s velkou fontánou a třemi pavilony v ohradní zdi s nikami.
Dřívější využítí
Od roku 1816, po smrti Vojtěcha Černína z Chudenic, nebyl již zámek využíván jako rezidence. Noví majitelé Valdštejnové jej určili k hospodářskému využívání. Během následujících sto let se budovy zámku téměř rozpadly. Počátkem 20. století se zřítila obě spojovací křídla, postupně byly likvidovány objekty hospodářského dvora. Koncem 19. století byla zpustlá i bývalá zámecká kaple sv. Antonína Paduánského, v níž někdejší význam připomínala jen nástropní malba Nanebevzetí Panny Marie a podklenutá kruchta s kuželkovou balustrádou nad vchodem. Ve stejné době vzala za své i většina původního inventáře včetně barokních krbů.
V roce 1919 byl celý areál zámku a dvora v rámci pozemkové reformy přeměněn na zbytkový statek a později rozparcelován a rozprodán. Od roku 1968 je zámek v majetku státu a probíhá postupná obnova. Přesto ještě v roce 1975, když byl zámek již spravován krajským střediskem státní památkové péče, došlo ke zboření velké budovy barokní jízdárny.
