Zámek Pirkensee a zámecká kaple

V roce 1326 se poprvé objevuje jistý Hertel von Pirchense jako vrchnost von Pirkensee. Po něm následovali Härtweig von Pirkensee, Hertel von Birchensee, Friedrich der Pirkensäer, jakož i od roku 1425 Peter Kanut von Pürkensee, jehož manželkou byla Barbara von Hohenfels. Od roku 1470 do roku 1521 jsou zmiňovány Ruprecht von Lienhart Eytenhartové jako majitelé.

Od roku 1521 (eventuálně ale již od roku 1514) do roku 1731 byli zdejšími majiteli Teufel von Pirkensee. Prvním byl zde Georg Teufel (označovaný jako soudce v Regenstaufu), jeho manželkou  byla jistá Grünbecková, sestra regenstaufského opatrovníka Sigmunda Grünbecka; jeho syn Wolf započal s výstavbou Pirkensee jako šlechtického sídla. Jörg Wolf Teufel, polesný v Burglengenfeldu, byl ženatý s Veronikou Sinzenhofer z Leonbergu. Od roku 1731 do roku 1797 byli svobodní pání von Francken vlastníci tzv. dvorní marky Pirkensee. Johann Bernhard von Francken nechal zbourat starý zámek, poškozený v roce 1632 během třicetileté války a postavil tam v letech 1731 až 1734 nový zámek jako barokní tříkřídlový komplex s markantními cibulovitými věžemi a zámeckou kaplí sv. Anny. K zámku patřil také lihovar jakož i hvězdárna. Byl ženatý s Catherine zum Pütz a měl se svou manželkou 11 dětí. Po rodu Francken přešel majetek v roce 1797 na svobodného pána Karla von Eckarrta.

Během prusko-francouzské války 1870/71 byl v zámku umístěn lazaret. V roce 1904 se mezitím už hraběcí rodina von Eckart přestěhovala do nově postaveného zámku do Leonbergu. Zámek Pirkensee byl až do konce války obhospodařován pachtýři statku. Po válce byli v zámku ubytovaní mnozí utečenci a vyhnaní z vlasti. Pozemky zámeckého areálu byly včetně zemědělských budov získány společenstvím osadníků, které tamějším vyhnaným z vlasti poskytly existenční základnu.
Koncem roku 1990 byl zámek prodán frankfurtské realitní firmě, která tam chtěla provozovat zámecký hotel s konferenčním centrem. Po rozsáhlé sanaci byl zámek 7.10.1999 zapálen žhářem a těžce poškozen. Zámek je dodnes částečně vybudovaný, velké části vnitřních prostor však pořád ještě nemohly být uvedené do původního stavu.

Již v roce 1600 zde stojí dvoupatrová stavba se sedlovou střechou s věží, ochrannou zdí a průjezdem bránou. Při válečných operacích během třicetileté války byl starý zámek v červnu 1632 za Leonharda Teufela zničen císařskými vojsky.
Zámek Pirkensee je tříkřídlový komplex, otevřený na sever, se čtyřmi rohovými věžemi, který vznikl kolem roku 1734. Lze rozpoznat zbytky středověkého náspu s oválným půdorysem. K zámku patří kaple sv. Anny, nacházející se ve východním křídle zámku, která vznikla kolem roku 1735. Kaple má sakrální prostor vybavený v raném stylu rokoka.

Pozoruhodné jsou vyřezávané bočnice křesel, zpovědnice a štukové práce. Tabernákl je vytvořen ve stylu Rocaille. Zvláště vyzvednout je třeba stropní fresku, která byla omylem připisována Cosmasi Damianovi Asamovi; toto je ale na základě hodnocení Eriky Hanfstaengl nesprávné, neboť freska patří podle stylu a kompozice do doby pozdější. Freska ukazuje Marii s dítětem, obklopenou sv. Jozefem, Zachariášem, Annou a Jáchymem.  Na západě se nachází panské empory. Rovněž zámecká kaple byla při požáru 1999 značně poškozena.  Až do vysvěcení nového farního kostela „Christ König Pirkensee“ v roce 1960 sloužila kaple jako farní kostel.