Klášter Rinchnach

Klášter, zasvěcený sv. Janu Křtiteli, byl založen v roce 1011 sv. Vintířem, benediktinským mnichem z kláštera Niederaltaich, jako první osídlení střední části Bavorského lesa. V roce 1029 došlo k darování pozemků císařem Konradem II. klášteru Rinchnach. V roce 1040 se Rinchnach stal probošstvím kláštera Niederaltaich. Sv. Vintíř táhl dále do Dobré Vody v Čechách.

V roce 1204 biskup Wolfger umožnil přivtělení farnosti Kirchberg včetně pobočky Kirchdorf. V roce 1243 probošství vyhořelo, přesto mohl biskup Otto 12. srpna 1255 kostel opět vysvětit. V následujícím období se rozšiřoval majetek a privilegia kláštera, který vlastnil vinice v Rakousku a v roce 1321 získal od bavorských knížat právo vařit pivo a toto stejně jako víno v malém prodávat. V roce 1332 založil probošt Friedrich Rößel vesnici Bärnzell tak, že osadníkům slíbil 20 volných let.

V roce 1488 vypálili klášter husité. Rivaly kláštera byli páni z Deggenbergu, kteří často kladli územní nároky. Po mnoho let se táhl proces o vlastnictví Frauenau, které bylo založeno v roce 1342 klášterem na základě darování Deggenberských. V roce 1536 přenechal klášter území Deggenberským za 3.500 guldenů.

V roce 1597 zpustošil klášter požár. V třicetileté válce museli mniši snést v roce 1641 těžká týrání od švédských vojsk. V roce 1684 byla farnost Frauenau opět přiřčena klášteru. Dne 2. června 1693 po úderu blesku budovy z velké části vyhořely. Po rabování uherskými regimenty v roce 1703 byla od roku 1708 zahájena obnova klášterem Niederaltaich.

Klášter byl v roce 1803 v rámci sekularizace rozpuštěn. Pozemky byly vydraženy. K vlastnictví pozemků probošství patřilo tenkrát ne méně než 309 statků o ploše dohromady 3800 ha a desátkové vlastnictví dalších 130 usedlostí o ploše 1890 ha. Bývalý klášterní kostel je nyní farním kostelem farnosti Rinchnach.