Poutní kostel Kreuzberg
Podle legendy stával na místě kostela římský chrám Diany. Po jeho rozpadu postavil sv. Severin z Norica kříž uctívání.
Románskou stavbu z let 1252-1262, vystavěl hrabě Albert III von Hals, aby ji mohl předat premonstrátům z Osterhofenu k pastorování. Ke Svatému Kříži se vyvinula bohatá pouť od Haardorfu. V důsledku toho bylo v roce 1762 34 000 návštěvníků u poutního kostela. To vše si vyžádalo přiměřenou stavbu.
Chórová apsida předchozí románské stavby je v maximální míře zachována. Předsíň kostela a zvonička pochází z roku 1712. Z této doby pochází také bohaté štukatury sochaře a štukatéra z Hengersbergi Benjamina Schreidtera.
Obraz milosti kostela, románský Pán Bůh v životní velikkosti pochází z let kolem roku 1250.
Zvláštností poutního kostela je půlkruhová arkádová hala z roku 1763. Otevření zaoblení směruje ke kostelu a tvoří tak náladové nádvoří. Jeho vytvoření je zdůvodněno nutností zpovědnic pro početné poutníky 18. století.
(Zdroj: https://haardorf.net/kirchliches/kreuzberg/kreuzbergkirche/ [Stav: 01.10.2018])
Dnešní využití
Kostel je dodnes poutním kostelem.
