Luftova zahrada

Luftova zahrada nad pravým břehem řeky Radbuzy u Tyršova mostu v Plzni se široké veřejnosti poprvé otevřela v květnu 2010. Zahrada je cenným příkladem zahradního umění z období 1. republiky v plzeňském regionu. Prvotní zahradu vybudovali už v letech 1886 – 1909 manželé Vilém a Juliana Burgerovi. Součástí zahrady byly už tehdy rybníčky, které manželé využívali k chovu ryb; od toho pak užívané označení místa jako „Rybárna“.

Klíčový okamžik nastal v roce 1912, kdy vdova Burgerová odkázala zahradu s domkem svému oblíbenému synovci – JuDr. Vilému Luftovi, který začal zahradu velkolepě komponovat jako svou soukromou, rezidenční zahradu. Zahradě dominovaly dva rybníky s altánem, dále sochařská výzdoba od plzeňského sochaře Otokara Waltra a množství vysazených exotických dřevin. Vilém velmi trpce nesl fakt, že mu stavební úřad vytrvale odmítal vydat stavební povolení pro vilu, která měla význam zahrady dovršit.

Od Vilémovy smrti roku 1920 spravovala majetek vdova po něm Marie. Vilémova smrt uvolnila napnuté vztahy s rodinu Vilémova bratra Stanislava Lufta, který začal využívat zahradní rybníky jako mezisklad ryb pro svůj vyhlášený obchod ve městě „Ryby Luft“. Když chtěla na stará kolena Marie Luftová zahradu darovat svým příbuzným, narazila na snahu Čsl. státu, který chtěl získat cenné pozemky pro účely zřízení veřejného parku s přírodní rezervací. Pod hrozbou vyvlastnění Marie zahradu r. 1959 státu prodala.

Ve vlastnictví státu začala zahrada pustnout. Dočasně ji využíval Dům dětí a mládeže pro pěstitelské účely, později pak Zahrádkářský svaz. Přesto nebyla původní koncepce zahrady zásadně porušena. Od r. 1991 je Luftova zahrada v majetku města Plzně. Zahrada byla „znovuobjevena“ v r.1996 a od té doby probíhá postupná obnova s ohledem na finanční možnosti města Plzně.