Kostel sv. Michala, Bechyně

Kostel před severní městskou hradební zdí nechal postavit v letech 1667-1670 Jan Norbert ze Šternberka. Přestože se nedochovalo jméno stavitele, je pravděpodobné, že jím byl Antonio de Alfieri, který v té době působil v nedalekém Táboře a v Týně nad Vltavou. Stavba představuje jednu z nejstarších raně barokních centrál u nás. Základnu tvoří loï, na níž severně navazovalo polokruhovité kněžiště a symetricky k jihu byl umístěn kůr a hlavní vchod. Východně a západně od presbytáře byly přistavěny dva pětiboké prostory, z nichž jeden sloužil jako sakristie. Vně byl kostel plasticky zdoben dekorativními výstupky ve stěně – pilastry a římsou; v bočních stěnách lodi byla umístěna polokruhová okna. Loï byla překryta cihlovou střechou, na jejímž vrcholu byla situována osmihranná, plechem pokrytá lucerna s opěrkami. Na původ pořizovatele stavby ukazuje šternberská hvězda nad vchodem. Partie průčelí byla na horní hraně zvýrazněna menší štítovou přístavbou s bočními hranolovými věžemi, které byly překryty jehlancovými plechovými helmicemi. Základní výzdobou interiéru tvořily původně tři oltáře. Kostelní zvony byly sňaty a odvezeny za první světové války a nahrazeny novými až roku 1925.