Těžní věž na šachtě Dyleň II, 80. léta 20. století
Těžní věž na šachtě Dyleň II byla vysoká 30 metrů, hlubší ze dvou šachet byla hluboká 1258 metrů..
Foto: Hornické muzeum Planá
Těžní věž šachty 3, Zadní Chodov
Šachta 3 v Zadním Chodově byla hluboká 1.263 metrů, těžní věž vysoká 40 metrů. Celkem bylo na ložisku vybudováno více než 160 kilometrů silnic. V Zadním Chodově se nacházelo také vedení Západočeských uranových dolů a záchranný tým..
Foto: Hornické muzeum Planá
Po druhé světové válce se v celém Československu intenzivně hledal uran. Důvodem byla tajná smlouva se Sovětským svazem z 23. listopadu 1945. Sovětský svaz, který neměl téměř žádná vlastní ložiska uranové rudy, si tak zajistil 90 % produkce uranu z Československa. Velká ložiska byla mimo jiné v Jáchymově (Joachimsthal) v severních Čechách a v Příbrami. V padesátých letech byly desetitisíce politických vězňů nuceny pracovat v uranových dolech spolu s obyčejnými horníky.
Ložiska uranových rud v Zadním Chodově byla objevena v roce 1952, na Dyleňsku v roce 1964. Doly Dyleň, Zadní Chodov a Vítkov u Tachova tvořily společně státní podnik Západočeské uranové doly, který byl podřízen státnímu podniku Československý uranový průmysl. V Zadním Chodově pracovalo na třech šachtách v třísměnném provozu až 430 lidí. Důl Dyleň měl dvě šachty, na kterých pracovalo asi 100 až 150 horníků. Těžba uranu v obou dolech byla ukončena počátkem 90. let 20. století. Celkem bylo v Československu nebo v nástupnickém státě České republiky do roku 2017 vytěženo 112 153 tun uranu. Podíl “západočeských uranových dolů” činil 9,2 %.
