Terénní vozidlo se zařízením na měření radioaktivity, okres Tirschenreuth, 1959
Od 50. let 20. století hledalo několik společností ložiska uranové rudy v severní části Horní Falce.
Foto: Muzeum minerálů Ferdinanda Wagnera / © H. Bültemann
Doplňování paliva do pátracího vrtulníku u Liebensteinu, okres Tirschenreuth, bez data
Také vrtulníky vybavené měřicími přístroji hledaly nízko nad zemí ložiska uranové rudy.
Foto: Muzeum minerálů Ferdinanda Wagnera / © H. Bültemann
Objevem jaderného štěpení v roce 1938 začal atomový věk. Uran, známý již od roku 1789, se nyní stal cennou surovinou jednak pro výrobu elektřiny, jednak pro válečné využití v jaderných zbraních. Brzy se mezi USA a SSSR rozhořel závod o ložiska uranu. Od 50. let 20. století patřily NDR a Československo k nejdůležitějším dodavatelům Sovětského svazu.
Po druhé světové válce hledalo využitelná ložiska uranové rudy také západní Německo. Zákon Spojenecké kontrolní rady z roku 1946 oficiálně zakázal SRN hledat a těžit uran. Spojenci nicméně takzvaný uranový průzkum mlčky tolerovali a Spolkové ministerstvo pro výzkum jej financovalo ve výši milionů. Zvýšený obsah uranu v žule přivedl do centra pozornosti také severní Bavorsko. Ložiska v malé pohraniční obci Mähring, která byla objevena v roce 1958, byla považována za slibná. V roce 1967 byla nedaleko “železné opony” uvedena do provozu šachta “Wäldl”. Mähring se tak stal jedním z mála míst v západním Německu, kde se těžil uran.
