Barokní poklady v klášteře

Výstava „Barokní poklady Čech a Bavorska“ představuje jedinečné bohatství barokních stavebních památek českých a bavorských sousedních regionů, zdůraznil páter Christian Liebenstein při vernisáži v ambitu kláštera. Těší ho, že může přivítat velké množství návštěvníků na výstavě, „která prezentuje společný kulturní prostor Česká republika – Bavorsko s jejich úzkými vazbami v minulých staletích“.

Souhlasně pak doplnila Veronika Křížková z Centra Bavaria Bohemia v Schönsee: „Období baroka bylo dobou intenzivní kulturní výměny přes česko-bavorskou hranici. Cílem projektu Barokní region Čechy Bavorsko je zhodnotit a propojit společné barokní kulturní dědictví.“ Bohatství barokních stavebních památek bude využito k navýšení turistické atraktivity a oživení kulturní výměny. Výstava v ambitu kláštera dvoujazyčně představí více než 100 barokních památek. Přitom nebylo vůbec snadné tyto památky vybrat – „tak velké je bohatství a rozmanitost přeshraničního stavebního kulturního dědictví“. 

Projekt Barokní region Čechy Bavorsko je realizován do konce září 2020 spolkem Bavaria Bohemia e.V./Centrem Bavaria Bohemia (CeBB) jako hlavním partnerem společně se dvěma českými projektovými partnery – organizací Depo2015 a spolkem Kulturista. Projekt je finančně podporován z česko-bavorského programu EU a Hornofalckým krajem. Výstava ukazuje, jak uvedla Veronika Křížková, jaké turistické atraktivitě se těší kulturní barokní dědictví. Díky výstavě je možné sledovat tvůrčí cesty stavitelů, architektů a umělců z období baroka – „Dientzenhoferové, Asamové a další se nenechali omezovat hranicemi zemí“. Výstava se zaměřuje také na méně známá místa, která stojí za objevení. 

Výstava, která vznikla v rámci projektu Barokní region Čechy Bavorsko, již byla k vidění v západočeském Centru Baroka v Mariánské Týnici a v Aldersbachu, Plattlingu a Řeznu. Nyní hostuje až do 27. září v ambitu kláštera Ensdorf a je možné ji navštívit zdarma. 

Po posezení s občerstvením a návštěvě výstavy, která představuje církevní a světské památky období baroka z česko-bavorských sousedních regionů Horních Frank, Horní Falce, Dolního Bavorska, Plzeňského kraje a Karlovarského kraje, si návštěvníci mohli v kostele sv. Jakuba vychutnat varhanní koncert plzeňské varhanice Markéty Schley Reindlové. Varhanní koncerty nejsou ve farním kostele v Ensdorfu zrovna časté. Koncert plzeňské varhanice nebyl opravdovým požitkem jen z akustického pohledu. V barokním prostředí výborně osvíceného kostela si během koncertu na své přišly i oči. 

Varhaník farního kostela v Ensdorfu řekl: „Vůbec nepoznávám zvuk našich varhan. Zahrát tak rychle a s takovou barvou na pneumatické traktuře, to svědčí o vysoké třídě této umělkyně.“ I nevyškolené ucho rozpoznalo, že tento večer byl něčím výjimečným. Se dvěma barokními díly od Františka Xavera Brixiho (Preludium v F dur) a Jana Křtitele Kuchaře (Andante a moll) ukázala Markéta Schley Reindlová již na samém začátku, co všechno varhany umí: mohutná vyzařující síla a tiché, klidné a citlivé rejstříky. V kostele byl takový klid, že měch varhan působil téměř rušivě. 

Možná spočinuly oči také na nápisu „Pulchrior, ut surgat“, medailonu na kostelním okně, který nabádá k pečlivému zacházení s výtvory. Při chorálových předehrách op. 67 od Maxe Regera si bylo možné všimnout, že prospekt varhan je sice barokní, stroj ensdorfských varhan však pochází z přelomu 19. a 20. století, je tedy jakoby koncipován přesně pro Regerovu hudbu. Mohutné basy pozounového rejstříku bylo možné nejen slyšet, ale také cítit.

Když věžní hodiny odbily 8 hodin, předvedla Markéta Schley Reindlová prostřednictvím sonáty B dur op.65, č. 4 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, že varhany jsou právem označovány za „krále všech hudebních nástrojů“. Jak na závěr řekl Gerhard Tschaffon: „Člověk nemusí jet do řezenského dómu, aby si poslechl krásný varhanní koncert“. Mohutný potlesk od posluchačů mu dal za pravdu. 

Zdroj: Hubert Söllner, Mittelbayerische Zeitung, 4. 9. 2019