Umění potřebuje svobodu

Již po dvanácté se pozorovatelům akce “Barva na ulici” otvírá umělecký zážitek při procházení kolem. Do konce října jsou vnější fasády Centra Bavaria Bohemia (CeBB) opět pestrou výlohou. Na této umělecké akci Unie výtvarných umění Plzeň, se za podpory Česko-německého fondu budoucnosti a zemského okresu Schwandorf účastní dvanáct českých a šest německých tvůrců umění. “Svobodní (1989 až 2019)” je letos téma maleb, s kterými se kamenné zdi CeBB na severní, západní a jižní straně promění na open air galerii. V létě zdobily městské zdi v Plzni.

Na vernisáži přivítala vedoucí CeBB Veronika Hofinger početné čestné hosty, mezi nimi partnery z obou stran hranic. Kurátorka Květa Monhartová, sama řadu let členka Unie umělců, ve svém úvodním proslovu objasnila, že obrazy výstavy vždy bojují o přízeň publika. Letos bylo nasnadě, věnovat se v roce 30 po Sametové revoluci a pádu Železné opony rozvinutí umění ve svobodných poměrech. Prezentovaná díla oslovují naše srdce a zpracovávají pocity, jaké to je být svobodný, z českého a německého pohledu zcela rozdílným způsobem.”

Při obchůzce a během večera, doprovázeného třemi saxofonistkami z Oberviechtachu, se hostům naskytlo mnoho příležitostí, v rozhovorech s přítomnými umělci Ingeborg Posorskou, Axelem T Schmidtem (oba z Weidenu), Janou Frolíkovou, Janou Vackovou a Helenou Vendovou (všechny z Plzně)  prohloubit své dojmy.

I v druhé části večera se točilo vše kolem umění, avšak 
s úplně jiným úhlem pohledu “s (ne) lidskou tváří?! 1938 – 1989”. Proč jsou u daného tématu vedle sebe otazník a vykřičník, zodpověděl bývalý diplomat a nyní ve službách českého ministerstva kultury působící autor Jan Šicha ve svém čtení “Od Heydricha po Havla: Umění v období totality”. Pro něj jako autora a pro mnoho čtenářů se to stalo knihou s efektem aha. Šicha tak dává odpověï na to, proč lidé v éře komunistické diktatury nebo také v dobách nacistické vlády, svým jednáním vytvářeli obraz jednotné společnosti, která vládu bezpodmínečně podporuje: Lidé byli hnáni strachem, což vedlo k přizpůsobivému chování mimo rozum.

Pasáže, přednášené česky Janem Šichou, opakoval pracovník CeBB David Vereš z vydání knihy v německém jazyce. 
K jednotlivým kapitolám byla na plátno promítána umělecká díla, fotografie a skulptury. Závěr tvořily dokumentární fotografie, které jsou pro dobové svědky Pražského jara 1968 a Sametové revoluce 1989 ještě v živé paměti. Jedna ze vzpomínek ukazuje Václava Havla v roce 1989 na Václavském náměstí, který s nataženým ukazovákem ukazuje cestu do demokratické budoucnosti.