Školní systémy v Česku a Bavorsku objasněny při 105. štamtišu

S Marií Pfistemeister, ředitelkou Základní školy v Schönsee a Mgr. Mirkou Šebestovou, učitelkou němčiny a dřívější zástupkyní ředitelky školy v partnerském městě Poběžovice pozvaly organizátorky měsíčního štamtišu CeBB, Marie Eliášová, evropská dobrovolnice, Silvie Burešová a Christina Bodensteiner jako praktikantky dvě expertky, které osvětlily dané téma ze specifického úhlu pohledu obou zemí. Shodly se v tom, že školní systém se za posledních 20 let na obou stranách výrazně změnil. Vedle mnoha pozitivních aspektů stály přelomové změny a revize velmi mnoho energie. Nelze popřít, že děti dnes přicházejí na pokračující další školy s horším průměrem a zkoušky se staly snazšími.

Grafika bavorského školního systému, ležící na stole, znázornila členění. Obě zkušené pedagožky objasnily rozdíly mezi českým a bavorským školním systémem. V Bavorsku se musí žáci / rodiče po 4. třídě rozhodnout, již dva roky dříve než v Česku, jestli půjdou na reálnou školu, nebo na gymnázium. Tlak na bavorské žáky je na konci základního školního období enormní. Orientace na gymnázium probíhá v sousední zemi třístupňově: po 5., 7. nebo 9. třídě. Typ školy, přímo srovnatelný s reálnou školou, v Česku neexistuje. Zejména v propustnosti český systém dle mínění Mirky Šebestové pokulhává. Z partnerských kontaktů se Základní školou v Schönsee, středními školami Neunburg v.W. a Oberviechtach zná vnitřní život našich škol velmi dobře. Má dojem, že realizace výukového plánu funguje na bavorské straně lépe. Školy v Česku mají také nesmírnou zátěž tím, že učitele musí samy zaměstnat a platit ze svého rozpočtu. “Bohužel musela v Česku němčina, jako první cizí jazyk, ustoupit angličtině”, litovala angažovaná učitelka němčiny.

Na úvod diskutoval štamtiš tématiku inkluze se spíše negativními zkušenostmi na školách. Jako dobré řešení v Bavorsku hodnotí Mirka Šebestová podpůrné školy, které zaostávajícím žákům nabízí zvláštní podporu. Zřetelné rozdíly existují u škol, orientovaných na praxi a 
v přípravě na povolání. Proti německému duálnímu systému s odbornou (učňovskou) školou a odborným vzděláváním v podniku stojí v Česku čistě školní příprava na povolání. Zejména německé firmy, usídlené v Česku již léta tlačí na to, aby se i zde přešlo na duální systém.

V obou zemích existuje snaha vedle regulérní výuky rozšířit žákům a žákyním obzor ve volitelných předmětech především v umělecké a sportovní oblasti. V reálných školách v Horní Falci se s úspěchem nabízí mezi povinnými volitelnými předměty čeština. Se základními uměleckými školami poskytuje sousední země dobrovolnou nabídku v oborech hudby, umění, tance, divadla, fotografie a dalších, jejímž nositelem jsou obce, a která daleko přesahuje hudební školy na bavorské straně. Ke konci oficiální části diskutoval štamtiš ještě intenzivně školně politická témata. Rozdíly ve vzdělávání učitelů, šance na umístění po studiu, odměňování, přechod do úřednického stavu, nebo nouzové smlouvy na omezenou dobu, byly body, které jsou v obou zemích nanejvýš rozdílné. 

Bavorský školní systém
Škola začíná jako v Česku v 6 letech. Prvním stupněm je v Německu základní škola se 4 ročníkovými stupni. Ve výjimečných případech, výukových potíží, nebo postižení, existuje možnost podpůrné školy, nebo školy pro nemocné. Po prvním stupni je možné rozhodnout se mezi 3 druhy škol. Na gymnáziu lze po 9 letech absolvovat s maturitou. Střední škola končí po 5 nebo 6 letech. Kromě toho existují reálné a hospodářské školy se specializovanými předměty jako ekonomie, matematika, cizí jazyky, nebo umění. Tam končí výuka v 10. třídě s tzv. středním ukončením školy. V Česku jsou tyto spojeny v primárním stupni. Poté může být navštěvována Berufsfachschule, srovnatelná s českým Středním odborným učilištěm (SOU), speciálně po možném, nebo absolvujícím vzdělávání. Vzdělávání končí například tovaryšskou zkouškou. Střední ukončení školy opravňuje k přechodu na vyšší odbornou školu nebo vyšší odborné učiliště, které po 2 až 3 letech končí odbornou maturitou. Tato opravňuje ke studiu na vysoké škole, nikoliv však na univerzitě, kterou je možné navštěvovat jen po maturitě na gymnáziu. Na obou druzích vysoké školy může být dosažen bakalář, nebo magistr. Speciální formy škol jako odborná akademie nebo odborná škola jsou určeny pro vzdělávání ve speciálních uměleckých a profesních oborech. Zde je možno získat střední ukončení školy jakož i odbornou maturitu po max. 4 letech.