Exkurze CeBB se Zdeňkem Procházkou

Potěšitelně velký byl zájem o exkurzi, na kterou zvalo minulou sobotu Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) společně s Českou agenturou pro ochranu přírody a krajiny a historikem, nakladatelem a autorem Zdeňkem Procházkou do sousedního regionu Tachovska. Vedoucí CeBB Dr. Veronika Hofinger přivítala na 50 účastníků české a bavorské strany, vyslovila potěšení z velké odezvy a poděkovala spoluorganizátorům za přípravu akce.

Podobně jako na bavorské straně se i v příhraniční oblasti Českého lesa podél potoků řadily za sebou mlýny, brusírny skla, kovárny, sklárny a železárny, které se v době mezi pozdním 17. stoletím až do konce 19. století jako poslové průmyslových dějin postaraly o hospodářský rozmach oblasti. První zastávkou průzkumného výletu byla někdejší vysoká pec a hamr u Přimdy, postavená v roce 1716. Během 150 let zde několik generací přetavovalo železnou rudu z blízkých rudných dolů na surové železo a zpracovávalo jej na zemědělské nářadí a stroje. V polovině 19. století se výroba železa již nevyplácela. Zde, jako na mnoha jiných místech v Českém lese vkládali majitelé své naděje do přestavby na sklářskou huť. Přesto však skončila výroba tabulového a litého skla již po 50 letech. Tomáš Peckert, jednatel chráněné krajinné oblasti CHKO Český les, usměrnil pohled hostů na přírodu, která si všechna stanoviště přivlastnila. Z ruin se vytvořily ostrovy biotopů a úniková místa pro faunu a floru.

Díky téměř nevyčerpatelným znalostem historie regionu a detailnímu vyprávění Zdeňka Procházky si účastníci průzkumného zájezdu mohli snadno představit, jak živé kdysi byly navštívené ruiny, spojené s těžkou prací. Připravuje publikaci, v které bude popsáno 300 existujících mlýnů, hamrů, železáren, brusíren skla a papíren v regionu Tachova. Žádná z nich nepřežila jako výrobní místo, 170 z nich se rozpadlo, 50 je nefunkčních, u pěti ještě existují zbytky zařízení a zbývající jsou užívány soukromě, gastronomicky, nebo turisticky.

Po zajížïce na hřbitov ve Svaté Kateřině s náhrobky dřívějších majitelů mlýna šla skupina dále k Hornímu Maxovu mlýnu, idyle, skryté uprostřed lesa, který se však stále více rozpadá. “Když se podívám na fotky, které jsem archivoval při mé první návštěvě před třiceti lety a porovnám je s dnešním stavem, pak je zřejmé, jak zub času na tom majetku zapracoval: zdi se rozpadají, obrysy budov mizí, vodní kola se zřítila, náhonové hřídele mizí a příroda brzy všechno přebují.”
 
Přes hamr Reichenthal (Hraničky) a památník Neulosimthal pokračovala skupina k poslední zastávce Arnoštově leštírně (Ernestinen-Schleife), ve které zůstanou těžké stroje k výrobě skla, chráněny dřevěnou střechou, zachovány pro okolní svět. Skupina poděkovala mohutným potleskem za výlet do předindustriálního světa, organizovaný Centrem Bavaria Bohemia a vedený Zdeňkem Procházkou.