bb-talk v Centru Bavaria Bohemia se zemědělci na rozhraní Bavorsko – Česko

Diskusní večer otevřel vedoucí CeBB Hans Eibauer a vyslovil radost z velkého zájmu zemědělců, komunálních politiků a spotřebitelů. Moderátorka Anette Kraus, která pochází z okresu Tirschenreuth a již nějakou dobu působí u Českého rozhlasu v Praze, představila pódiové hosty a v prvním kole otázek hledala rozdíly na bavorské a české straně.

Jaroslav Uher obhospodařuje se svou rodinou ekofarmu v obci Rybník, blízko hranice u Stadlern / Schwarzach. Podnik o 420 ha luk s velkými plochami pastvin byl před obratem společenských poměrů družstvem a v současné době je v jeho vlastnictví. Volně se pasoucí dobytek a ovce prodává sám na bio trzích především v Praze. Dalšími podnikatelskými činnostmi jsou agroturistika s apartmány a malá pila. Druhý český host, Václav Kocek je vystudovaný agronom a pracuje ve vedoucí funkci v zemědělském velkopodniku nedaleko Domažlic s cca. 1600 ha obhospodařované půdy a 600 dojnými krávami jako jeden z 23 zaměstnanců. Hlavním vlastníkem podniku je 65 akcionářů, kteří nepocházejí z venku, ale do agrárního podniku vložili své vlastní plochy. Z mladé generace zemědělců diskutoval na pódiu Peter Hetzenecker z Neuriedu u Schwandorfu, který se svými rodiči obhospodařuje podnik o velikosti 85 ha s  60 dojnými krávami a zastává čestnou funkci krajského předsedy Kruhu mladých zemědělců v kraji Schwandorf. Josef Irlbacher reprezentoval Bavorský svaz zemědělců Schwandorf jako zástupce jeho předsedy a zemědělce provozující tuto činnost jako vedlejší zaměstnání. Od začátku 90. let provozuje svůj podnik s 16 dojnými krávami na 30 ha, hlavní pracovní poměr má v Kruhu výrobců brambor Horní Falce, tedy v činnosti, blízké zemědělství a líčil problémy s hnilobou natě v letošním mokrém létě.

V publiku sledovala se debatu zájmem okresní radní Barbara Hanauer a přibližně 50 zainteresovaných hostů. Velmi rychle se vykrystalizovalo, že zemědělství na bavorské straně s jeho malými a středními podniky se nachází v podobných tržních podmínkách a trápí ho stejná byrokracie kolem dotací, jako daleko větší podniky v Česku, u kterých není více než 3.000 ha žádnou vzácností.

Vzhledem k poutači dojné krávy vedle pódia se část diskuze točila kolem příjmové situace producentů mléka. Peter Hetzenecker líčil drasticky, jak jeho rodiče po celá léta přikupovali se značným finančním nasazením mléčné kvóty a tento investovaný majetek vyšel s ukončením regulací kvót letos na jaře rázem vniveč. Na bavorské straně přibývá podniků, produkujících biomléko, neboť spotřebitelská poptávka roste a výrobci dosahují lepších cen. Bylo překvapivé, že přebytečné mléko 600 krav Agrární společnosti jde denně do Chamu, do mlékárny Goldsteig. Možnost, exportovat mléko přes hranice byla témeř záchranou pro podnik v Draženově. Propad cen, zesílený ruským embargem přinesl roční ztráty necelých třistatisíc Euro. V těžkých časech je blízkost hranic pro nás výhodou, řekl Václav Kocek. Na ceně mléka závisí hodně pro zemědělce na obou stranách: přijatelný příjem, odbourání zátěží a volný prostor pro investice. Stejně jako český host z velkopodniku, který chce 600 krav, rozdělených do dvou stájí, z ekonomických důvodů sloučit do jedné, jsou i bavorští zemědělci pod tlakem, aby modernizovali, byli hospodárnější a hledali mezery na trhu. Toto bude možné jen tehdy, když se zlepší cena mléka, to bylo v přeshraničním měřítku svornou odpovědí.

“Existují další aspekty, z kterých by zemědělci v blízkosti hranic mohli profitovat?”, zeptala se moderátorka diskutujících. Bioprodukci, agroturistiku a ekoturistiku lze jistě ještě rozšířit, mínil Jaroslav Uher. Nemálo hornofalckých zemědělců je mezitím nájemníky a vlastníky zemědělských pozemků v Česku. Podniky na bioplyn v regionu si touto cestou zajišťují svou potřebu kukuřice. Dokonce podniky rostlinné výroby z oblasti Schwandorfu obhospodařují plochy v Česku v blízkosti Plzně. “Neexistuje snad strach z výprodeje zemědělských ploch v blízkosti hranic v Česku?”, přišla otázka z publika. “Ano, je vidět stále více zemědělských vozidel s německou poznávací značkou v době žní a já zodpovídám za kontakty s našimi spoluvlastníky, kteří své pozemky vložili do společnosti. Jen když s nimi budeme udržovat dobré vztahy, můžeme dosáhnout toho, aby nepodlehli lukrativním nabídkám ke koupi z Německa”, řekl zkušený agronom Václav Kocek. Kritické otázky k používání chemie v zemědělství na obou stranách, k obrazu zemědělců u veřejnosti, jestli jsou tématem i globální výzvy v profesním vzdělávání a co se musí stát, aby se pro povolání zemědělce nadchla mladá generace, poznamenaly příspěvky z publika.

Téměř dvě hodiny poučné diskuze ukázaly, že aktuální přeshraniční témata se setkávají s velkým zájmem. Po poděkování moderátorce, tlumočníkovi, Česko-německému fondu budoucnosti jako partnerovi a týmu CeBB pokračovali rozhovory  u stolků ve velké šíři dál.