6. Fórum “Věda bez hranic 2014” | 24. 4. 14
Během 6. fóra „Věda bez hranic – zaostřeno na přeshraniční studie“ 24. dubna 2014 se Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) opět stalo místem setkání mladých vědců, kteří se ve svých závěrečných a disertačních pracích zabývali česko-německými tématy a přeshraniční spoluprací.
Na Česko-německým fondem budoucnosti podporovaném dnu vědy představilo jedenáct studentů, absolventů a doktorandů z univerzit v Praze, Plzni, Brně, Mnichově, Výmaru, Řezně a Pasově své závěrečné práce, disertace a přeshraniční projekty. Cílem Fóra je jednou ročně interdisciplinárně a veřejně informovat o závěrečných pracích s přeshraniční tematikou. Veřejnost tak získává přehled o aktuálním dění na poli česko-německých vědeckých prací a projektů a studenti jsou navíc motivováni volit si pro své práce právě tato témata.
Fórum zahájil ředitel CeBB Hans Eibauer, který tuto akci vyzvedl jakožto příklad výborné spolupráce CeBB s univerzitami a vysokými školami na české a bavorské straně. Odpoledním programem poté provázeli spolupracovnice CeBB Maika Victor-Ustohal a evropský dobrovolník Jiří Křivánek, kteří měli na starost přípravu Fóra.
Hospodářská a kulturní témata
V prvním bloku byly představeny vědecké práce, které se zabývají hospodářskými a kulturními tématy. Dr. Barbara Köttl prezentovala svou disertační práci „Přeshraniční spotřební chování v bavorském příhraničním regionu“ obhájenou na Technické univerzitě Mnichov. Po analýze tisku a dotazování mezi spotřebiteli zformulovala vědecká pracovnice doporučení pro přeshraniční ochranu spotřebitele. Cílené informační a poradenské nabídky pro spotřebitele mohou pomoci odbourat překážky a zároveň přispět k politickému a kulturnímu sbližování obou zemí.
Lucie Chorvátová zkoumala ve své diplomové pláci na Vysoké škole ekonomické v Praze kupní chování českých a německých internetových uživatelů. Zatímco podíl internetových uživatelů je v obou zemích prakticky stejný, nakupuje 77 procent dotazovaných Němců na internetu, naproti tomu ale jen 43 procent Čechů. Ze svého zkoumání a srovnání obou zemí pak vyvodila doporučení pro internetové prodejce.
Také Hanna Zintel srovnávala ve své magisterské práci na Vysoké škole hudební Franze Liszta ve Výmaru obě země, a to z pohledu divadelních systémů na příkladu Německého národního divadla ve Výmaru a Národního divadla v Brně. V obou zemích stojí veřejná divadla před velkými výzvami. Díky podobnostem divadelních systémů by mohla být v mnoha případech řešením přeshraniční výměna, což však referentka vidí spíše jako utopii.
Šárka Navrátilová, která právě absolvuje zahraniční pobyt na Univerzitě Řezno, představuje ve své písemné práci cestu k vytvoření Německého domu jako centra německy mluvících obyvatel Brna, který sehrál důležitou roli v německém národním hnutí na Moravě.
Krátké prezentace projektů, publikací
Jako mluvčí Česko-německého fóra mládeže potěšila Šárku Navrátilovou skutečnost, že většina hostů tento projekt zná. Informovala o zastřešujícím tématu „Jaké vzdělá(vá)ní potřebujeme?“ aktuálního funkčního období.
Bronislava Rokytová z Univerzity Karlovy v Praze prezentovala knihu, která dokumentuje výtvarné umělce v československém exilu.
Projekt a publikace „Jedna, dva – Deutsch ist da! Jedna, dva – Tschechisch ist da!“, o nichž informovala Andrea Königsmarková ze Západočeské univerzity v Plzni, mají podnítit děti a rodiče, aby se hravou formou zabývali jazykem sousední země.
Zajímavé přednášky si přišli poslechnout studenti a vyučující z českých a bavorských univerzit, zástupci tisku i zájemci z řad veřejnosti. Po každé prezentaci následovaly otázky z publika, které vedly k zajímavým diskuzím. V těch bylo možné pokračovat také během přestávky u malého občerstvení.
Mediální obraz sousední země
Ve třetí části Fóra šlo především o mediální obraz sousední země. Michaela Guldanová z Masarykovy univerzity v Brně představila svou magisterskou práci na téma „Mediální obraz ‚toho druhého‘: Češi a Němci optikou tisku“. Zkoumala, jaký obraz Němců zprostředkovává český tisk a jak informuje německý tisk o Češích.
Také Maximilian Teubner z Univerzity Řezno analyzuje ve své bakalářské práci tiskové zprávy z obou zemí, aby z nich získal mediální obraz příhraničního města Cheb.
Příhraniční regiony
Postoje a názory obyvatel českého pohraničí zkoumal Václav Jaroš z Univerzity Karlovy v Praze za využití metod mentálního mapování. Došel k závěru, že vnímání dotázaných osob v Karlovarském kraji se značně liší od reality, např. vnímání dnešní německo-české etnické hranice, podíl zde žijících Němců před druhou světovou válkou, aktuální podíl zde žijících Němců nebo vlastnické struktury zde sídlících firem. Podle jeho názoru není ve školních osnovách zprostředkování faktů o společné minulosti dostatečně zohledněno.
Také Iva Košatková narazila na tento informační deficit na české straně a hledá německé pamětníky, aby se mohla dopátrat událostí na české straně. V rámci výzkumného projektu na Univerzitě Karlově v Praze právě vypracovává dokumentaci sídelní kultury a pomístních názvů na Šumavě před vysídlením obyvatel německé národnosti.
Cornelia Fehlner analyzovala pro svou diplomovou práci na Univerzitě Pasov tři již 300 let existující klastry ve výrobě hudebních nástrojů v česko-saském pohraničí a ve Francích. Tato v Evropě ojedinělá infrastruktura dnes nabízí potenciál pro přeshraniční spolupráci a turismus.
K Fóru byla vydána publikace s informacemi o jednotlivých referentech a jejich pracích.
