Vernisáž “Jan Hus roku 1415 a 600 let poté” v CeBB

Téma se setkalo s velkým zájmem publika. Hans Eibauer, ředitel CeBB, přivítal více než 80 hostů, mezi nimi zástupce Sdružení měst s husitskou tradicí a historií. Připomenutí výročí 600 let od upálení Jana Husa na hranici při kostnickém koncilu bude hrát roli v programu Evropského hlavního města kultury v Plzni v příštím roce.

Dr. Smrčka představil ve své přednášce Jana Husa jako jednu z nejvýznamnějších osobností českých dějin. Smrtí Jana Husa nezanikly jeho reformátorské cíle, nýbrž ještě více aktivizovala jeho české přívržence. Učení a osobnost českého bojovníka za laické přijímání podobojí, za zlepšení sociálních poměrů a proti rozkladu mravů vyzařovaly svůj vliv i na německé luteránské reformní hnutí. Výstava se čtrnácti obrazovými a textovými tabulemi umožňuje koncentrovaný pohled na život, učení a historii po smrti Jana Husa.

Po přednášce, pronesené v němčině, následovala živá diskuze s publikem. První otázka se týkala situace husitské církve v dnešní České republice. “I husitská církev ztrácí, stejně jako ostatní křesťanské církve, zřetelně své členy. Ale jubileum v příštím roce zajistí husitským církevním obcím nové přírůstky” předpovídá přednášející. Dr. Jakub Smrčka se zmínil o tom, že v jubilejním roce budou realizovány některé projekty, jedním z nich je zřízení trvalé expozice v rodném domě Jana Husa. Smrčka vyjádřil nadšení z hojného počtu hostů v CeBB: “Němci se o téma Jana Husa zajímají překvapivě intenzivně, to se projevuje také ve vysokém počtu návštěvníků z Německa v Husitském muzeu v Táboře.” 
 
Putovní výstavu, prezentovanou v současné době v CeBB, sestavilo Husitské muzeum v Táboře. Na jejím ztvárnění se dále podílely Společnost Husova muzea v Praze a institut NAKI (aplikovaný výzkum a vývoj národní a kulturní identity) Ministerstva kultury České republiky.

Výstava je k vidění v CeBB do 24. 4. 14.