Pohled do světa česko-německých přeshraničních projektů umožnil ve čtvrtek 11. 4. 2013 den vědy v CeBB

O fórum „Věda bez hranic“ stále roste zájem, proto byl letošní program naplánován na celý den. 14 vědců z univerzit v Praze, Mnichově, Plzni, Českých Budějovicích, vysokých škol v Řezně a Ludwigsburgu, zástupce Institutu pro výzkum pracovního a profesního trhu Spolkové pracovní agentury (IAB) v Norimberku a maturant Plzeňského gymnázia společně dokázali, jak různorodá témata může obsahovat věda v přeshraničním měřítku.

Kulturní a hospodářská témata, německá menšina a vyhnanci

Jako první přednášející vystoupila CeBB-spolupracovnice Maika Victor-Ustohal, která se při práci v CeBB věnovala studiu kulturního managementu a na fóru představila svou magisterskou práci pojednávající o perspektivách česko-německých kulturních vztahů na příkladě partnerských měst Plzně a Řezna. Z rozhovorů poskytnutých zástupci měst a kulturními aktéry se pokoušela zjistit, do jaké míry je partnerství měst důležité a co konkrétně toto spojení přináší. Vyhodnocení získaného materiálu a doporučení pro další vývoj vztahů mezi partnerskými městy přineslo konkrétní výsledky. 20-leté jubileum partnerských měst, stejně jako rok Evropského hlavního města kultury Plzně 2015 by se mohly stát impulzy pro prohloubení partnerství. Nicole Litzel z Institutu pro výzkum pracovního a profesního trhu Spolkové pracovní agentury (IAB) z Norimberku představila ještě nedokončený přeshraniční podnikatelský průzkum týkající se německých přímých investicí v Čechách. Přitom byly analyzovány dopady na pracovní trh v obou zemích, které jsou neustále kontroverzně diskutovány. Bakalářská práce “Německá menšina a Pražské jaro” studentky Petry Kokoškové vyplnila jednu z mezer ve vědeckém výzkumu. Její prezentace osvětlila dopady obrodného procesu v Československu koncem šedesátých let na německé obyvatelstvo. Vyvstala také otázka, jakým způsobem ovlivnily události Pražského jara německou menšinu. Disertační projekt Kathariny Anny Aubele popsal život a politické angažmá vyhnaných žen v prvních letech Spolkové republiky Německo. Ve své přednášce se zaměřila zejména na ženy z Československa a dotkla se otázky jejich identity, sítě a aktivit uvnitř sudetoněmeckého krajanského sdružení, sdružení Ackermann Gemeinde a Seeliger-Gemeinde.

Představení projektů a vyhledávání nových partnerů pro projekty

Po polední přestávce následoval blok, ve kterém byly krátce prezentovány zajímavé projekty. PhDr. Marta Ulrychová, Ph.D. a Mgr. Zdeněk Vejvoda, Ph.D. představili druhý díl svazku “Plzeňsko v lidové písni II”, který byl vytvořen z rozsáhlých historických pramenů a analýz. Sbírka obsahuje asi 50 písní z původních německých oblastí Plzeňského kraje. Prof. Ing. Vladislav Čurn, Ph.D. prezentoval publiku činnosti Biotechnologického centra Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, které má zájem o spolupráci na společných výzkumných projektech se zahraničními institucemi. Prof. Anne Beer z Fakulty architektury Vysoké školy Řezno seznámila posluchače se studentskými projektovými návrhy pro pohraniční oblast. Poslední referující v tomto bloku, Monika Traubová, představila projekt „Czech In!“ Česko-německého fóra pro mládež, který má za cíl nadchnout žáky a studenty sousední země pro Českou republiku.

Česká a německá jazykovědná témata

Další tematický blok obsahoval výzkumné práce z oblasti jazykovědy. Oliver Engelhardt, Ph.D. prezentoval výsledky výzkumu na českých školách týkající se současné situace němčiny. Studie zahrnovala pádné důvody pro vyučování němčiny na školách. Kromě překážek ve školském systému hraje svou roli také postoj žáků, rodičů, učitelů, škol a společnosti jako celek. Disertace Mgr. Michaly Kutlákové z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích pojednávala o tématu “Čeština jako cizí jazyk”, pro potřeby německy mluvících rodilých mluvčí. Výzkum Bc. Jakuba Kolínského ze Západočeské univerzity v Plzni zase zhodnotil výzkum kvalitativní úrovně výslovnosti němčiny žáků českých středních škol a zdůraznil neuspokojivost současné situace. Co pak českým studentům působí problémy je zejména výslovnost dlouhého uzavřeného ‚e‘ např. ve slovech “Idee” a “mehr” nebo měkké ‚ch’ např. ve výrazech “möchten” a “nämlich”. Dotazníky, které byly v rámci výzkumu dodatečně vyplněny, přinesly překvapivý výsledek, který označil jako nejlepší ty respondenty, kteří nepobývali ani dlouho v Německu, ani nemají německy mluvící blízké příbuzné. Bakalářská práce Nely Střídové zkoumala postavení němčiny a češtiny jako interní řeči binacionálních podniků a potvrdila velký vliv angličtiny, ale také používání němčiny v některých zemích Evropy, jako např. v České republice.

Literatura, zaniklé obce, umění

Ve své diplomové práci srovnávala Mgr. Šárka Ledinská strukturu pohádek z nejznámějších pohádkových sbírek Čech a Německa, K.J.Erbena a bratří Grimmů. Zaměřila se přitom na prostor v pohádkách, např. pokoj, dům, les, různá místa děje a cesty hrdinů. Martin Kolovský, který letos bude skládat maturitní zkoušku na Plzeňském gymnáziu, byl prvním žákem, který na fóru “Věda bez hranic” vystoupil. Představil tak práci v rámci Středoškolské odborné činnosti se zaměřením na zaniklé obce u Bělé nad Radbuzou. Práce zpracovává dějiny jednotlivých míst a referuje o jejich současném stavu, mj. také formou interaktivních map a fotografií. Téma “Sudety jako ikonografický typ umělecké tvorby” zpracovala ve své disertaci Mgr. Bronislava Rokytová z Univerzity Karlovy v Praze. Pomocí mnoha příkladů představila Sudety jako inspirativní i záměrně manipulovatelný motiv ovlivňující umění.

Fórum “Věda bez hranic” je pořádáno každý rok ve spolupráci s českými a německými univerzitami a vysokými školami. Cílem fóra je oslovit co nejširší okruh zájemců o aktuální přeshraniční výzkumy. Kromě toho slouží fórum také jako impuls pro studenty, aby si pro své závěrečné práce vybírali česko-německá témata.