Pozvánka – Zaniklé a ohrožené kostely v listopadu ožijí uměním
Čtyřikrát se během listopadu otevřou dosud nepřístupné, prázdné či zpustošené kostely na různých místech plzeňského regionu. Veřejnost v nich uvidí umělecká díla vytvořená přímo pro tyto prostory, zvoucí k zastavení a zamyšlení.
Projekt připravila obecně prospěšná společnost Plzeň 2015 spolu s pedagogy a studenty Ústavu umění a designu Západočeské Univerzity v Plzni v rámci studia oboru Sochařství jako jednu z pilotních akcí regionální programové linie Land art Evropského hlavního města kultury 2015.
Vernisáže děl budou probíhat každé úterý od 16 hodin, a to:
6. listopad 2012
Místo: Otín u Plané
Objekt: kostel jména Panny Marie
Jméno autora: Štěpánka Kotková
Název díla: Má mysl
Dotace Plzeňský kraj +EHMK: LANDART Zaniklé a ohrožené kostely I.část dotace č.K099/12
13. listopad 2012
Místo: Luková u Manětína
Objekt: kostel sv.Jiří
Jméno autora: Jakub Hadrava
Název díla: Věřící
Dotace Plzeňský kraj +EHMK: LANDART Zaniklé a ohrožené kostely II.část dotace č.K158/12
20. listopad 2012
Místo: Všekary
Objekt: kostel sv.Barbory
Jméno autora: Veronika Konturová
Název díla: Světlo
Dotace Plzeňský kraj +EHMK: LANDART Zaniklé a ohrožené kostely II.část dotace č.K158/12
27. listopad 2012
Místo: Branišov
Objekt: kostel sv.Blažeje
Jméno autora: Vojtěch Soukup
Název díla: Křížová cesta
Dotace Plzeňský kraj +EHMK: LANDART Zaniklé a ohrožené kostely I.část dotace č.K099/12
POZVÁNKA jednotlivci
POZVÁNKA hromadná
Mapu míst vernisáží najdete na adrese: http://goo.gl/maps/6QMgK
Více o projektu si můžete přečíst zde
Smyslem projektu není, ani nemůže být, úplná obnova těchto staveb. Už samotný počet těchto záměrně devastovaných objektů je děsivý a jejich rekonstrukce nereálná. Jejich význam však spočívá dodnes v něčem jiném. Přes pohnutý osud v sobě uchovávají paměť. Paměť místa jako duchovního centra, jako shromaždiště lidí, kteří jsou schopni se zamyslet nad tím, co přesahuje jejich možnosti. Tento přesah nemusí být a také není pouze náboženský. Člověk se přece potřebuje také zastavit, rozhlédnout a vnímat nevšednost i obyčejných věcí. Člověk se přece potřebuje “vznést” nad sebe sama, pochopit význam cest, chodníků a pěšin, smysl obydlí a hemžení měst. Nic z toho co bylo postaveno našimi předky, nebylo bezdůvodné a náš projekt to chce dokázat. Už při pouhém vztyčení tyče na místě ruiny kaple či kostela zjistíme vždy genialitu, s jakou bylo určeno. Samotný příchod k takto nalezeným místům je zpravidla určen stromořadím, kamenným valem, nebo jiným významným krajinným útvarem.
A tak se pomalu vnořujeme pod kůži krajiny a chápeme ji tak, jak by se měla uchovat, nebo obnovit. Ano, znovu-vyšlapaná stezka je záslužný čin, vede-li k plnosti života.
Náš projekt vede (někdy doslova) k očištění základů ke vztyčení ručně tesaných trámů a sesazení opracovaných kamenných bloků, ke zvuku zvonů nebo lidského hlasu. Nelze dost dobře popsat všechny možnosti, kterými se v takto široce zadaném projektu sochař může vyjadřovat. Důležité je, že nevytváří objekt pro objekt, dílo pro svou prezentaci, ale pokornou zprávu o tom, že ještě cítíme. Aby po nás nezůstalo jediné “poutní místo”- Supermarket
Zdroj: www.plzen2015.net

