bb-talk – “Život v sousední zemi” – přeshraniční beseda na téma: Obraz ženy v sousední zemi, 18.10. 2012

Hosty panelové debaty z řady “bb-talk – Život v sousední zemi”, která je dotována Česko-německým fondem budoucnosti, byly tentokrát čtyři ženy – dvě Němky, které žily nebo žijí v České republice a dvě Češky, které žijí již řadu let v Německu: českou stranu reprezentovala Jaroslava Seidlmayer, která žije od roku 1970 ve Furthu im Wald a Kateřina Karl Brejchová, která bydlí již dvanáct let v Řezně. Obě Češky mají rodinu a tak do debaty vnesly mnohé zkušenosti s výchovou dětí.

Němky reperezentovaly Anke Zimmerman, která je od roku 2005 v Česku a od roku 2011 pracuje jako referentka Česko-německého fondu budoucnosti v Praze, a Franziska Stölzel, která studovala v Praze a Plzni a spolupracovala na řadě česko-německých projektů. Nyní započala magisterské studium v Jeně.

Debatu moderovala novinářka Bára Procházková z Prahy, která léta žila v Hamburku. Zaplněné řady posluchačů dokázaly, že se jedná o velmi zajímavé téma – dokonce i pro muže.

Pro německé publikum bylo překvapením, že se v Česku ještě užívá výraz “slečna”, dokonce se setkáme s otázkou “Slečna nebo paní?” V Německu je to už dávno passé. I u označení pracovní činnosti je ženská forma zcela běžná. V Česku mají ženy často na vizitce či jmenovce na dveřích stále ještě mužskou formu označení pracovní činnosti. Na tom, že si ženy v češtině zaslouží také ženskou formu označení funkce, se účastnice debaty shodly.

Takovou zvláštností v češtině je koncovka -ová u ženských rodných jmen. V Česku se o tomto tématu často hovoří, protože když se na problematiku podíváme z hlediska ryze jazykového, vyjadřuje koncovka příslušnost k jistému muži. Proto už tuto koncovku české ženy často nechtějí používat. Rozvinula se již dokonce i politická diskuse, která by mohla před brzkou volbou prezidenta ještě gradovat. Ženy na pódiu se shodly, že otázka skloubení kariéry s rodinou je v obou zemích často probíraná.

Mnoho vzdělaných žen v České republice se po dlouhém studiu a pouze krátké pracovní zkušenosti uchyluje na mateřskou dovolenou a potýká se poté s problémem na pracovním trhu. Zatímco v bývalém Československu byly pracující ženy na mateřské na denním pořádku, vypadala situace v Německu v sedmdesátých letech zcela jinak, jak referovala paní Jaroslava Seidlmayer. Stejně tak se i paní Kateřina Karl Brejchová věnovala jak dětem, tak kariéře. Obě ženy jsou šťastné, že si dokázaly vydobýt kus času pro seberealizaci – i když ho třeba bylo jen málo. Nyní v Německu žen, které se věnují jak rodině tak práci, přibývá.

Na konci debaty citovala moderátorka Bára Procházková tezi, že ideální by bylo partnerství  “mezi německým mužem a českou ženou”. Proč? Češky jsou zvyklé investovat spoustu energie do domácnosti. Důkazem je každoroční klání před Vánoci, které spočívá v tom, která žena napeče více druhů vánočního cukroví “deset, patnáct nebo ještě víc”. To dokáže ocenit Němec, Čech to považuje za samozřejmé. Ačkoli účastníci diskuse potvrdili, že mínění o “české nenáročné ženě” je rozšířené, bylo jasné, že se podmínky fungování vztahu nedají takto zjednodušit. Nicméně o trošku větší pud “ke stavbě hnízda” je opravdu přičítán Češkám.

Na závěř diskuse chtěla znát moderátorka ještě odpověï na otázku: Kde jste raději ženou? Zatímco Jaroslava Seidlmayer nechtěla mezi oběma zeměmi dělat rozdíly, shodly se tři mladší hosté na odpovědi “v Česku”, protože zde prý muži oplývají ctnostmi, které jsou gentlemanovi starší školy velmi blízké. I za předpokladu, že – jak podotkla Bára Procházková – neexistuje přímá souvislost mezi “podržením dveří” a “pomocí v domácnosti”.

Následně dámy na pódiu zjistily, že mají štěstí, že žijí v dnešní době: Komu je více sympatická situace v jiné zemi, může zkrátka překročit hranici.

Český rozhlas – Plzeň
Přesahy – Česko-německý magazín – 23.10.12