Kde chcípl pes

V blogu č. 42 “Lišky a srnci” jde o reálnou konfrontaci – a kupodivu je tento blog zodpovědný dodnes za další konfrontace, v jejichž průběhu jsem musel připustit jednu trapnou chybu. Ty začaly jednoho letního večera ve vesničce Čižice, která mezitím hraje v mém životě jistou roli. Tam jsme si u piva povídali o Bohu a světě a tím také o Čižicích. Padla tam slova, že si zde lišky dávají Dobrou noc, což jsem si vzal za záminku, abych poukázal na to, že v německé provincii říkají Dobrou noc lišky a srnci.

Rozhovor okamžitě velmi oživl. Tereza řekla, že to za více než třicet let, co žije v Německu, ještě nikdy neslyšela, a Robert mínil, že tady je opět jednou vidět německé vychloubače, kteří musí mít vždy znovu něco extra. “Ale abys to věděl”, pokračoval, “u nás v Čižicích si dávají Dobrou noc lišky, srnci, ježci – dávej pozor! – lišky, srnci, ježci, zajíci, mravenci, ještěrky, jezevci a rysy!”

Tím Robert zcela jasně vyhrál. Mezi Terezou a mnou se od té doby rozhořel malý konflikt, který nebylo možné vyřešit mj. proto, že jsem jí po dlouhou dobu nepředložil žádný důkaz v nějakém textu. Její dcera jí sice potvrdila, že v Německu se to tak říká, ale to vyhodnotila Tereza jako akt rebelie proti mateřské autoritě. Když jsem konečně opět jednou myslel na to, že bych měl hledat nějaký důkaz, žádný jsem nenašel. Zeptal jsem se mého staršího syna, jestli jsem si toto rčení celý život jen nenamlouval. “To sice ne – ale říká se: ‘kde si liška a zajíc dávají Dobrou noc’. Nikoliv Lišky a srnci.”

Tereze jsem se přiznal k mému omylu. Ale dodnes mám pocit, že mi nechce uvěřit ani “lišku a zajíce”.

Mou porážku vůči Robertovi jsem mezitím mohl vyrovnat. Koncem října, kdy jsem ohlásil můj příští pobyt na pivovarské stipendium, mi napsal, že termín je ideální, neboť touhle dobou v Čižicích zcela chcípl pes. Sloveso “chcípnout”, neboli verrecken, jsem si pochopitelně musel nejdřív vyhledat ve slovníku, než jsem pochopil, že nyní mám před sebou již nesčíslněkrát rčení, které vede dvojí česko-německý život. Pak jsem mu ale triumfujíc odepsal: “To zní jako ideální podmínky. Ale abys to věděl: U nás v Německu chcípl nejen pes, nýbrž i kočka, vůl, veverka a netopýr.”