Jazyková bariéra v nákupní tašce

Nedávno jsem projížděl jižní částí Norimberku ve sněhové vánici a hledal jsem jednu adresu. Zoufale jsem se pokoušel najít tabulku se jménem jisté ulice.

V tom mi padla do oka kombinace písmen, která mi zněla nějak česky: „rbststr“. Rbststr? Zastavil jsem, vystoupil z auta a tabulku, která byla způli zavátá sněhem, jsem si blíže prohlížel. Úplný nápis zněl: “Herbststraße“ – tedy německé slovo s nejméně sedmi souhláskami za sebou. Co jsem to jen v mém předposledním blogovém příspěvku napsal? „Česká houština souhlásek?“ Chvíli jsem se odevzdával naději, že u Herbststraße by se mohlo jednat o sporadickou výjimku, avšak brzy mne napadla další hrozivá slova, slova jako „Durststrecke“ nebo „Blitzschlag“, „Wolfsschlucht“ či „Herzschrittmacher“. Proč jsem nikdy neměl problémy vyslovit „rststr“, „tzschl“, „lfsschl“ nebo „rzschr“, ale při pohledu na slova „srdce“, „pstruh“ nebo „zrcadlo“ mne popadne panický strach?

O několik dní později jsem seděl s jednou českou známou v kavárně. Setkáváme se jednou za čas, poklábosíme zčásti česky, zčásti německy, pokud nám stačí znalosti, a tu a tam si postěžujeme jak těžký je jazyk toho druhého. Při loučení jsme se domluvili, že se opět sejdeme přespříští týden. „Jak se vlastně česky řekne ‚übernächste Woche‘?“, zeptal jsem se a byl jsem zděšen odpovědí „přespříští týden“. „Přespříští?“, s námahou jsem opakoval. „No dobře, my máme rovněž těžká slova, ale …“ Přerušila mne, „Ó ano! Vy máte tak strašně dlouhá slova … slova jako například ‚Unternehmensberater‘ … a nejhorší je“, ještě jednou se zhluboka nadechla, „Ajn-ká-ufs-ta-še‘!“

Nevěřil jsem svým uším. Einkaufstasche? Unternehmensberater? Pak raději řeknu padesátkrát „Unternehmensberater“ nebo „Einkaufstasche“, než jeden jedinký krát „srdce“ či „zrcadlo“ … ale přesto všechno teď vím, že takzvaná jazyková bariéra se z českého pohledu nachází úplně jinde, než bych byl předpokládal. Nikoliv v Podzimní ulici, alias Herbststraße, ani v nějaké Vlčí díře, neboli Wolfsschlucht, nýbrž v nákupní tašce podnikového poradce, a kdo ví, snad také v pytlíku vysavače, (Štá-ub-sáu-ger-boj-tel) jednoho majitele lokálu s hracími automaty (eines Špíl-áu-to-má-ten-lo-kál-in-há-bers) anebo v zahradní besídce (in der Šré-ber-gár-ten-láu-be) jednoho výrobce šroubováků (eines Šráu-ben-cí-her-her-štel-lers).

Elmar Tannert