Z Železné opony se stane Zelená zóna

Poselství Partnerského fóra z minulého úterý zní: Inteligentní hospodářské kooperace, nejlépe ve spojení českých a bavorských vysokých škol, zintenzivnění setkávacích iniciativ společně s kulturními projekty a Zelená zóna jako ekologické spojení životního prostoru v úzkém pruhu bývalé Železné opony.

Zelená zóna  (International Green Belt) se táhne v délce přes 12.000 km od Severního mysu až po Černé moře přes 24 států. Experti vidí v tom pruhu podél hranice Východu se Západem, kterému v době studené války dominovaly ostnatý drát a strážní věže, nejdelší spojení životního prostoru na světě. Některé země již velmi brzy rozpoznaly, jaký ekologický potenciál dřímá v bývalém hraničním pásmu. Jak zdůraznil v CeBB Dr. Christian Barth, šéf úřadu Bavorského státního ministerstva pro životní prostředí a ochranu spotřebitele, při představení studie proveditelnosti “Zelená zóna Horní Falc – Česko”, chtějí Česko a Bavorsko uzavřít mezeru v tomto nepostradatelném přírodním domově, v této zelené oáze, v této zóně nedotčené přírody” mezi Durynskem a Horními Rakousy.

Za tím účelem se ministerská rada při svém zasedání v Horní Falci usnesla zadat studii proveditelnosti. Tu prezentovala v úterý plánovací kancelář Blum z Freisingu. Spojení biotopu, biodiverzita, kulturní krajina a turistika ve vztahu k přírodě, jsou nejdůležitější pilíře v úzkém koridoru, který je hluboký na bavorské straně často jen několik stovek metrů, na české straně několik kilometrů. Experti z obou sousedních regionů identifikovali při zkoumání stěžejní prostory s detailními údaji o možných nositelích, partnerech a k problematice financování, rozvoj vždy v přeshraničním propojení. Slatinná rašeliniště, buňky přírodního lesa, tekoucí vody jsou jádrem sítě biotopu v “otevřené Zelené zóně” ke které signalizoval svůj souhlas i Bavorský svaz rolníků. “Pokud ustanovení nepůjdou přes hlavy tamějších sedláků”, jak zdůraznil hornofalcký prezident svazu BBV Josef Wutz ve svém vystoupení.

Pro pohraniční obce uvádí studie proveditelnosti velmi konkrétní návrhy pod nadpisem “Zažít historii”. Veřejné a obecně prospěšné instituce jako nositelé mohou doufat v přidělení prostředků k využití památných míst, historických obchodních cest, vojenských historických pozic, hraničních symbolů (hrady, strážní věže) pro lehkou turistiku. Neualbenreuth vidí vzestup svých šancí díky zahrnutí Tillenbergu do Zelené zóny, pro lázně Sibyllenbad šanci na získání certifikátu “Léčivé lázně blízko přírody” o který usilovaly. Třetí starosta Alfred Wolf, Bärnau, označil Zelenou zónu jako velkou šanci pro stříbrnou huť, objekt získaný městem, který by se rozšířil na Evropské centrum porozumění přírodě. Kulturní krajina oblasti Schönsee je ve studii uváděná jako místo pro informační a návštěvnické centrum. Tematická stezka “Zažít historii” by mohla spojit Friedrichshäng, Plöß, Wenzelsdorf a Bügellohe, obohacená o první umělecké objekty Land Art ze studentských workshopů. Svaz ochrany přírody, referentka Dr. Liana Geidezis signalizovala silnou podporu svazu a navrhla ucházet se o národní monument přírody UNESCO.

S 4. Partnerským fórem se uzavřel tříletý projekt “Horní Falc a Plzeňský kraj. Společně ve středu Evropy”. Celodenní konferenci v CeBB s více než 130 aktéry přeshraniční spolupráce zahájil vládní prezident Axrl Bartelt, který projevil nadšení ze “stále užší a lépe fungující spolupráce sousedních regionů Horní Falce a Plzně”. Setkání bilancovalo projekty, iniciované a diskutované sedmi pracovními skupinami, které končí tříletým dotačním obdobím, ale s novými tématy a sjednoceni v evropském duchu budou pokračovat. K tomu by měla přispět také prezentace partnerských regionů Horní Falce a Plzně 12. září v Bruselu, při které prezident krajského sněmu Franz Löffler, generální konzulka Kristina Larischová, vládní prezident Axel Bartelt, plzeňský hejtman Josef Bernard s komunálními politiky a angažovanými osobami z obou stran “ukáží vlajku” a budou se snažit získat podporu pro další financování. Peněz se v Bruselu v důsledku Brexitu nedostává, regionální podpora by tím mohla trpět, především u regionů s dobrými hospodářskými údaji jak zmínil Joachim Menze, vedoucí zastoupení Evropské komise v Mnichově. Aby se tomu zabránilo, táhnou Obchodní a průmyslová komora IHK, Řemeslnická komora, Nositelé mandátů, svobodný stát, státní úřady, vysoké školy, školy, nevládní organizace a řada dobrovolných aktérů za jeden provaz. Dotace EU hodně přispěly k prosperitě v našich venkovských oblastech a to by mělo v novém období 2021 – 2027 pokračovat.

Emocionální moment zažilo partnerské fórum při exkurzi  do Bügellohe o polední přestávce. Vládní prezident Axel Bartelt s návštěvou poslední, ještě zachovalé usedlosti v místě, poznamenaném vyhnáním, před hejtmanem Josefem Bernardem a velkým kruhem českých a bavorských účastníků konference dal  vědomě znamení usmíření. “Důležité je, že něco takového se nikdy nesmí stát” bylo poselství Marie Wachter, jako poslední slova v hrané scéně, která na všechny zapůsobila. “Já tě, milý Josefe, prosím o to, abychom při jedné z mých příštích návštěv v Plzni, šli společně na místo, kde naopak bylo způsobeno bezpráví Němců na Češích.” řekl vládní prezident Axel Bartelt plzeňskému hejtmanovi Bernardovi, který toto přání pochopil jako poctivé gesto usmíření. V návaznosti na to nejvyšší reprezentant Plzně při večerním letním setkání ve svém proslovu zavzpomínal na své osobní zkušenosti s nesmírnými diktaturami národních socialistů a komunistů a vyprávěl o svých vzpomínkách na léta před rokem 1989, když se v něm, mladíkovi, trpícím pod komunisty, zvedaly pocity odporu, které nakonec v Sametové revoluci, ke které se přihlásily miliony lidí, vedly před 30 lety k obratu společenských poměrů.