Zvyky západních Čech: Tři králové/Hromnice
Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) připravilo společně s Národopisným muzeem v Plzni výstavu "Zvykosloví západních Čech", která byla v CeBB k vidění na jaře 2011. Výstava návštěvníky seznámila se zvyky a tradicemi Plzeňského kraje, které se udržují v průběhu kalendářního roku. Texty z výstavních panelů zveřejňuje CeBB vždy v příslušném časovém období.
Od Božího hodu po Tři krále
25. prosince se slaví svátek narození Ježíše Krista. 26. prosince je svátek svatého Štěpána, v den, kdy si připomínáme tohoto prvního křesťanského mučedníka, se obvykle v Čechách navštěvují nejbližší příbuzní, se kterými nebyla rodina o Štědrém večeru. Doba vánoční pokračuje tak zvaným Oktávem, což znamená 8 dní. Neděle během Oktávu je svátkem Svaté rodiny, kdy je zesílen právě rodinný aspekt. 1. ledna je tradičně svátek bohorodičky Panny Marie, kde je zesílen aspekt ženy jako elementu, který dává rodinu dohromady. Oktáv je zakončen 6. ledna Třemi králi.
Tři králové
Ve východní církvi se 6. ledna slaví svátek epifanie, tedy zjevení Krista a je zvýrazněn motiv křtu Ježíše Krista. V západní církvi je vyzdvižen motiv příchodu Tří králů/východních mudrců. Ve svátku Tří králů se Kristus zjevuje i nevěřícím, či jinověrcům a v klanících se postavách je zosobněno přijetí Krista za krále všech. Tři králové k jesličkám přináší dary, které se obvykle vykládají jako symboly veškerého pozemského světa – zlato zastupuje jako dokonalý kov všechno, co je skupenství pevného, kadidlo zastupuje vše, co je skupenství plynného a myrha zastupuje vše kapalné. V Čechách je zažité žehnání domů, při němž se na dveře svěcenou křídou píší písmena C+M+B a letopočet. V Čechách pak obvykle K+M+B s lidovým výkladem, že písmena jsou iniciály jmén Kašpar, Melichar a Baltazar. Jiný výklad se pojí s písmeny C + M + B, která znamenají v latině Christus mansionem benedicat, česky tedy Kristus žehnej tomuto domu. Jiným zvykem je vykropení domu nebo i pole svěcenou vodou. Světila se i sůl, která se přimíchávala pak dobytku do krmiva. Častým zvykem bylo i lití olova, které předpovídalo budoucnost jako o Štědrém dnu. Celá doba vánoční končí podle liturgického kalendáře první neděli právě po 6. lednu, kdy nastává liturgické mezidobí.
Hromnice
Svátek se slaví 40 dní po narození Ježíše a nazýval se Obětování Páně nebo Očišťování Pany Marie a od 19. století Uvedení Páně do chrámu. Hromnice je vžitý lidový název pro svátek, při kterém se zhruba od 10. století světí svíce – hromničky. Lid pak svíce zapaloval při bouřích na ochranu proti blesku, což se možná pojí se spodním pohanským proudem uctívání boha hromu – Peruna. Delší dny tohoto období se odráží v přísloví Na Hromnice – o hodinu více.
Texty: Daniel Bechný, národopisné oddělení, Západočeské muzeum v Plzni
Výstava může být zapůjčena k další prezentaci.
Kontaktní osoba:
Mgr. Václav Vrbík
Tel.: +49(0)9674 – 92 48 77
vaclav.vrbik@cebb.de
