Hans-Dietrich Genscher | 13.11.09

[IMG_1]

“Vize pro evropský region Východní Bavorsko – Západní Čechy”
Řeč Ing. Thomase Hanauera, viceprezidenta Průmyslové a hospodářské komory a jednatele skupiny podniků emz-Hanauer GmbH & Co. KGaA u příležitosti slavnostní akce Průmyslové a hospodářské komory Řezno a vlády Horní Falce k výročí 20 let od pádu železné opony

V poslední době se stále více mluví o evropských regionech. Jakkoli jednoznačně pojem “evropský region” zpočátku zní, existují na něj v politické každodenní diskuzi naprosto různé názory. Snazší je, když můžeme představit vizionářské myšlenky ke konkretizaci hraniční oblasti Východní Bavorsko – Západní Čechy jakožto evropského regionu. Jsem vděčný za to, že to dnes mohu učinit naprosto veřejně, že jsem k tomu byl vyzván. Je možné, že můj výklad povede k další interpretaci pojmu “evropský region”. Pokud ano, pak je to zcela záměrné.

Vize směřují do budoucna. Bezprostředně po otevření hranice to však byla dosud stávající realita, co poskytovalo dostatek látky pro vize. Stačilo si jen představit pravý opak toho, co představovalo po dobu 40 let podél hranice všední den. Vize byla pouhým zjednáním normálních poměrů. Toho jsme za posledních 20 let dosáhli.

Co s tím teï provedeme?
Nemohli bychom být s touto normalitou spokojeni? Otevřená hranice, pokojné sousedství, my tady a vy tam. Nebo je to přece jen příliš málo?
Je to málo. Protože pouhé „vedle sebe“ vylučuje šance, které vyplývají ze “společně”. To důrazně objasnily příspěvky, které jsme dnes slyšeli.
Budoucnost Horní Falce a jejích sousedních regionů leží v Evropě. Tyto šance je možné využívat pouze pohromadě. Společně, ne vedle sebe.
Poselství dorazilo do regionu. To dokládají mnohé přeshraniční iniciativy a aktivity v oblasti politiky a správy, vědy a hospodářství, kultury a společnosti.
To dokazuje v neposlední řadě také aktuální diskuze kolem evropských regionů.

Tím se dostáváme k centrální otázce: Co je to vlastně evropský region? Co si pod ním musíme představit? Jak se definujeme jako evropský region?
Vznikají otázky ohledně prostorového rozložení a obsahové podoby. Tuto diskuzi musíme vést. A tato diskuze nebude jednoduchá. Výměny názorů, které jsme v této souvislosti zažili s pojmem Východní Bavorsko, budí obavy. Pokud budeme sledovat aktuální diskuzi, můžeme evropský region považovat za novou kategorii dotačního území nebo za druh rozšířeného Euregio.
To by podle našeho chápání bylo ovšem příliš málo a nesahalo právě daleko. V mém pojetí je evropský region přívlastkem lokality a nikoliv účelovým společenstvím k zajištění dotačních prostředků. Označuje region, který v evropském srovnání vyniká a vykazuje prominentní zvláštnosti.
V Evropě jsou třeba jasné řádové hodnoty jako rozloha, obyvatelstvo, domácí produkt, podnikový potenciál.
Kromě toho musí být se zřetelem na kvalitu splněny také evropské požadavky v oblasti umění a kultury, vědy a historie. Evropský region by se měl vyznačovat také internacionalitou, která se nedá odvodit z pouhé vývozní kvóty.
Evropský region, který si zaslouží své označení, tedy potřebuje minimální velikost a minimální vybavení, kritický potenciál hospodářských, vědeckých a kulturních zdrojů. Evropský region není výsledkem součtu mnoha malých potenciálů. Mnohem více se vyznačuje jednolitými potenciály, jako výsledek mnohostranné a rozmanité, vnitroevropské kooperace a propojení. To musí být naším požadavkem. To je v mých očích hlavní vizí pro evropský region.

Jak můžeme splnit tento požadavek?
Já jsem v tomto ohledu optimistický. Máme velice dobré základy, které musíme pouze důsledně dále rozvíjet.
Dnes bylo již jmenováno velké množství příkladů příkladné přeshraniční spolupráce. Je důležité, aby se tyto procesy společné vůle, společných konceptů jednání a iniciativ na všech společenských úrovních s velkou dynamikou nadále rozvíjely, a tak vedly k stále těsnějšímu propojení.
Srovnatelný integrační proces zažíváme mezi Dolním Bavorskem, jižními Čechami a Horním Rakouskem. Tyto oblasti jsou nyní také našimi sousedy. Musíme se dívat také za hornofalcko-dolnobavorskou hranici. To, co by tak vzniklo – jako vizionář to mohu říct – by bylo skutečně velmi působivé:

• životní prostor s více než pěti miliony obyvatel, velký jako Dánsko;
• hospodářský prostor s ekonomickým výkonem ve výši cca 128 miliard Euro, to odpovídá na žebříčku členských států EU 27 přibližně 16. příčce;
• region s téměř 53.000 m2 plochy, 10. místo na žebříčku států EU.

To jsou evropské dimenze. A za těmito několika málo čísly se skrývá kvalita a rozmanitost, evropská historie a tradice. Nyní to musíme jen zpracovat a vytvořit takové nástroje, abychom tento potenciál představili navenek a nechali ho působit směrem dovnitř.

Procesy, které mohou v součtu vést k evropskému regionu, probíhají decentralizovaně. S ohledem na náš hospodářský prostor nemusí aktivity mezi Horní Falcí a západními Čechami a mezi Dolním Bavorskem, jižními Čechami a Horním Rakouskem probíhat jednotně a podle stejného vzoru a také ne v režii jednoho centrálního místa. Rozhodující je však, aby všichni měli na zřeteli společný cíl jednoho evropského regionu. Aby se všichni shodli na společných „vodicích svodidlech“.

Evropa žije z rozmanitosti, která je pro ni charakteristická. To samozřejmě platí také pro regiony v Evropě. Evropské regiony nejsou regionální monolity; a nedefinují se pouze přes vysoká čísla. Definují se ze směsice vysokých čísel a součtu mnoha decentralizovaných iniciativ a aktivit, jsou z evropského pohledu vnímány jako zvláštnost. Tak vytváří úspěšné kooperace mezi podniky, mezi podniky a vysokými školami a mezi vysokými školami automaticky také zajímavý trh práce, který přitahuje kvalifikované pracovní síly ze všech zemí Evropy. Zajímavé výzkumné projekty na vysokých školách lákají badatele a vědce, a ti zase lákají podniky do lokality evropského regionu. Kooperace v kulturní oblasti a v oblasti turismu vytváří atraktivní životní prostor. A tak z jednoho plyne druhé.

Na závěr tak se vzniká třetí otázka. Jak se tento evropský region organizuje? Decentralizované procesy se organizují sami. Ale o utváření rámcových podmínek, infrastrukturu a například lokální marketing se musí někdo starat. Konkrétně musí lokální marketing pro přeshraniční evropský region být více než jen součtem jednotlivých regionálních marketingových aktivit.
Organizace evropského regionu je vysoce politickou otázkou. Jedná se konec konců o kompetence, pravomoci a možnosti ovlivňování – a to vše za hranice zemí. Jde o neustálý konflikt mezi venkovským sebeprosazováním a aglomerační nezbytností. A jde o čestné vyvážení zájmů v rámci evropského regionu. Je třeba se obávat, že pokud by evropský region sloužil jen jako účelové společenství s cílem získat evropské dotace, byl by tento střet zájmů řešen o to tvrději. To však nemůže vést k úspěchu – pro nikoho!
Pokud se nám nepodaří uskutečnit tyto vize a zvýšit tyto možné synergetické potenciály, existuje riziko, že by tyto spíše venkovské regiony v celoevropské konkurenci nedokázaly držet krok. To by mělo z našeho pohledu závažné negativní následky pro nás v podnicích a pro lidi, kteří zde pracují a žijí.
Nastal okamžik, kdy se vize musí začít přetvářet v činy.

Proto budeme také v oblasti hospodářství pokračovat v v našich přeshraničních iniciativách. Apelujeme na politiku, aby při rozvoji evropského regionu myslela také evropsky a ne pouze subvenčně politicky. A apelujeme také na lidi, aby dále přispívali k pokojnému soužití v příhraničních regionech. Pak to dokážeme. Pak se dostaneme přesně tam, o čem sníme: Do evropského, prosperujícího hospodářského životního prostoru, s vynikající infrastrukturou, ve kterém budí pozornost jeho výzkum a nauka; do regionu s bohatým kulturním dědictvím, s nedotčenou přírodou, kde se nádherně žije a pracuje. Proto se zde usazují podniky a žije zde mezinárodně úspěšná střední vrstva obyvatel. Region má v Evropě vynikající pověst a je tedy žádaný. Pracují zde a vyučují vysoce kvalifikovaní odborníci a renomovaní výzkumníci. Tento region v Evropě něco znamená. A jméno už možná také má.

[IMG_3]