Uhlířství dříve a dnes – nehmotné kulturní dědictví

Není známo, kdy lidé zjistili, že oheň ze dřeva není dostatečně horký, aby roztavil železo, zatímco oheň z dřevěného uhlí ano. Tato skutečnost však byla výchozím bodem pro rozšíření výroby dřevěného uhlí. Dřevěné uhlí bylo nejdůležitějším palivem například ve starém hutnictví a v kovárnách. Kolem roku 1750, uprostřed „ dřevěného věku“, musel les poskytovat téměř vše, co lidé potřebovali pro svůj každodenní život. Dřevo bylo potřeba nejen na topení a stavbu, ale také na výrobu nábytku, téměř veškerého nářadí a dokonce i vozů. V samotném lese se vyrábělo dřevěné uhlí a sbírala pryskyřice. Protože lesy byly často nadměrně využívány, připomínaly spíše travnaté parky.

Na akci Centra Bavaria Bohemia na téma Uhlířství představili lesníci a uhlíři Jürgen Köbler a Jiří Kadera v rámci dialogové akce bb – talk, tentokrát formou „besedy“, tedy neformálního, příjemného povídání, uhlířství z historického, sociálního, technického a kulturního hlediska na obou stranách česko-německé hranice. Zájem návštěvníků vzbudily různé nástroje na pálení dřevěného uhlí, model milíře a samozřejmě i rozmanité výrobky uhlířů. Fotografie a krátký film o „černém zlatu lesa“ názorně ilustrovaly pracovní fáze uhlířského řemesla. Odborníci ochotně odpovídali na dotazy hostů a zajímavý večer byl zakončen rustikálním občerstvením a živou diskusí.