Kulturní toulky ke stopám Bitvy na Bílé hoře
Kulturní toulky CeBB 8. října 2023 souvisely s pravděpodobně největší česko-bavorskou kulturní událostí současnosti: společnou zemskou výstavou "Baroko - Bavorsko a Čechy", která skončila 3. října 2023 v Domě bavorských dějin v Řeznu a v prosinci bude pokračovat v Praze. Téma této výstavy přivedlo do Prahy cestovatelskou skupinu ze Schönsee.
Bitva na Bílé hoře 8. listopadu 1620 byla klíčovým okamžikem českých i evropských dějin. Během Třicetileté války se na Bílé hoře střetla císařská a bavorská vojska Katolické ligy a čeští stavové pod vedením falckého krále Fridricha V.. Po své porážce musel Fridrich V., takzvaný zimní král, z Čech uprchnout. Bitva, která trvala sotva dvě hodiny, znamenala definitivní rozdělení víry v Evropě, ukončila relativně mírové soužití katolické a protestantské církve a otevřela cestu rekatolizaci a nastolení absolutismu v rakouských a českých zemích. Pro české země tak začala takzvaná “doba temna”.
Následně provedl císař Obnovené zřízení zemské (Verneuerte Landesordnung) z roku 1627, v jehož důsledku byli čeští stavové do značné míry zbaveni svéprávnosti. Tisíce českých protestantů uprchly do Německa jako vyhnanci a našly tam nový domov. Bitva měla také drastický dopad na dějiny českého jazyka, neboť vzdělané vrstvy českého národa následně přešly na němčinu. Čeština musela být jako spisovný jazyk na přelomu 18. a 19. století obnovena v českém obrozeneckém hnutí, což se dodnes projevuje jako diglosie.
Touto zajímavou a poučnou cestou za kulturou provázel český publicista, historik, spisovatel a bývalý zakládající ředitel Českého centra v Mnichově Jan Šícha.
Prvním bodem programu kulturního zájezdu bylo poutní místo, kostel Panny Marie Vítězné. Po bitvě na Bílé hoře byla v letech 1622-1624 jihovýchodně od Bílé hory postavena kaple zasvěcená nejprve českému národnímu světci Václavovi a později Panně Marii. V letech 1708-1730 přestavěl stavitel a malíř Christian Luna kapli na prostorný poutní kostel Panny Marie Vítězné.
Pěšky jsme pokračovali k letohrádku Hvězda, který byl postaven v roce 1555 podle návrhu Ferdinanda II. tyrolského. Renesanční zámek je charakteristický především svým hvězdicovitým půdorysem.
Po společném obědě bylo na programu především téma baroka v centru Prahy. Působivá byla pražská Loreta, komplex barokních budov na Hradčanech. Kapucínský klášter se skládá z kostela Narození Páně, loretánské kaple a konventní budovy se zvonicí. Klenotnice se šperky, s obrazy velké uměleckohistorické hodnoty a především s četnými monstrancemi je cennou součástí pražského loretánského svatostánku. Světově proslulé je Pražské slunce, monstrance vyrobená ve Vídni v roce 1699 z pozlaceného stříbra a zdobená 6222 diamanty. Je 89,5 cm vysoká, 70 cm široká a váží 12 kg.
Prohlídka pokračovala centrem Prahy přes Karlův most a končila na Staroměstském náměstí, kde 27 bílých křížů zasazených do dlažby u paty věže Staroměstské radnice připomíná temnou kapitolu. Po bitvě na Bílé hoře zde bylo 21. června 1621 popraveno 27 stavovských pánů (22 českého a 5 německého původu).
Po prohlídce si účastníci mohli sami prohlédnout Prahu, než se autobus vydal na cestu domů do Horní Falce.
