Vzrušující kulturní a cyklistický zájezd do Národního parku Šumava a krajinou jihočeských rybníků

Cestovní zápisník Alfonse Zislera

Sobota, 19.08.2023

Bučina (Buchwald)
Relikty železné opony
Nejvýše položená obec na Šumavě (1182 m n. m.) byla zničena po odsunu německého obyvatelstva a se vznikem Železné opony. Zůstal jen kříž na rozcestí, opravená vesnická kaple a dlouho nedostavěný hotel Peschl, nyní hotel Alpská vyhlídka.

Jako určitý druh památníku – i když ne autentického – zde byla vztyčena část represivních zařízení ostrahy hranic z doby před rokem 1990. Železná opona na západní a jižní hranici Československa byla smrtící hranicí. Po otevření archivů po pádu Železné opony vyšlo najevo, že při pokusu o útěk z tehdejší ČSSR bylo zastřeleno kolem 300 lidí (zdroj: BR).

Naproti tomu jsme krátce předtím překročili státní hranici na hraničním přechodu “Teufelshänge” u Finsterau jako by to byla samozřejmost. Nebýt značek, člověk by si hranice už ani nevšiml.

Knížecí Pláně (Fürstenhut)
Zaniklou obec Fürstenhut připomíná už jen kříž na místě bývalého kostela a hřbitov.
I tato bývalá obec Fürstenhut byla kvůli blízkosti hranic zbourána. Ještě v roce 1957 zde žilo 53 obyvatel. Setkání s odlehlou obcí Knížecí Pláně patřilo k vrcholům prvního dne naší cyklotúry po Šumavě. Dnes lze zaniklou vesnici vytušit jen podle zbytků hřbitova a základů kostela. Kamenný erb Schwarzenbergů nám připomíná mocný šlechtický rod, který kdysi ovládal jihočeský region. Náš průvodce Mikuláš nás mohl o rodu, který pocházel z Dolních Franků, podrobně informovat.

Přírodní rezervace Chalupská slať (Großer Königsfilz)
Největší šumavské rašelinné jezero na vrchovišti Chalupská slať.
Vyvýšeným rašeliništím na Šumavě se v němčině říká filce. Mezi zpřístupněnými rašeliništi v Národním parku Šumava patří Chalupská slať jistě k nejkrásnějším. Mikuláš toho příliš nesliboval: Po krátkém výšlapu po prkenné stezce se otevřel pohled na kouzelné jezero s několika plovoucími ostrovy a největším šumavským rašelinným jezerem.

Lenora (Eleonorenhain)
V Lenoře (Eleonorenhain) stojí pomník připomínající Andrease Hartauera, básníka a skladatele šumavské písně “Tief drin im Böhmerwald…” (Hluboko na Šumavě…).
Lenora je stará sklářská obec na Teplé Vltavě, založená roku 1834 knížetem Schwarzenbergem a pojmenovaná po kněžně Eleonoře. Mikuláš však zájem cyklistické skupiny nasměroval k pomníku Andrease Hartauera (1839-1915), básníka a skladatele slavné šumavské písně “Hluboko na Šumavě”. Pomník se nachází na významném místě za obcí.

Hartauer se narodil v obci Stachauer Hütte (dnes Stachy) a vyučil se sklářskému řemeslu. Po odchodu ze Šumavy se sem již nikdy nevrátil. Zemřel zchudlý v Sankt Pöltenu. Žije však dál ve své písni, stejně jako na našem “Jihočeském večeru” v Českých Budějovicích, tolik prozradíme předem.

První etapa skončila ve Volarech a autobus nás odvezl do Prachatic na krátkou prohlídku.

Prachatice (Prachatitz)
Prachatice mají díky obchodu se solí krásné staré město, v němž o nejlepší místa soupeří elegantní renesanční stavby.
Do středověkých Prachatic, městečka na někdejší Zlaté stezce, které se od 16. století téměř nezměnilo, jsme vstoupili Píseckou bránou. Pozornost každého upoutá kostel svatého Jakuba s vysokou věží. Krásné renesanční náměstí lemují měšťanské domy bohatě zdobené sgrafity, především nádherná radnice. Prachatice vděčí za své bohatství obchodu se solí v dřívějších staletích.

Než jsme pokračovali do Českých Budějovic, odměnili jsme se za celodenní námahu cappuccinem, zmrzlinou nebo obojím …

České Budějovice – metropole Jižních Čech
Poklidné staré město s pečlivě restaurovanými domy s podloubím, ležící na soutoku řek Malše (Maltsch) a Vltavy (Moldau), je přehledné a láká k procházce. Centrální náměstí Přemysla Otakara II. s okolními arkádami a Samsonovou kašnou zapůsobí na každého návštěvníka. Náměstí je nejkrásnější v noci, kdy je jemně osvětleno. Město, které si po staletí zachovalo svůj historický ráz, je zároveň moderním centrem regionu.

Neděle, 20.08.2023

Druhý den zájezdu nás vedl do údolí Vltavy. Češi jsou národ milující sport. Z Vyššího Brodu (Hohenfurth) se dá pádlovat po české národní řece a oblíbená je i vodní turistika. Gumový člun se řadí za dalším, kanoe za kanoi. Pádlovat můžete až do Českého Krumlova nebo Zlaté Koruny. Kulturně jedna perla následuje druhou. Působivé!

Zvláštní “výzva” čekala na 11 “biocyklistů” po návštěvě kláštera Zlatá Koruna (“Goldenkron”), kdy museli překonat 12-procentní stoupání.

Čertova stěna
Moře žulových bloků
Etapa začala krátkým výšlapem k Čertově stěně u Vyššího Brodu; připomíná moře velkých žulových bloků a štěrku, které se táhne po širokém svahu až k toku Vltavy.

Podle legendy Lucifera rozzlobila stavba kláštera ve Vyšším Brodě, a proto zosnoval zlomyslný plán: Začal stavět obrovskou hráz z obrovských balvanů. Jakmile by byla řeka dostatečně přehrazena, chtěl ji opět strhnout a staveniště kláštera by se potopilo v povodňové vlně. Nestihl však své dílo dokončit dříve, než kohout třikrát zakokrhal. S třetím kohoutím zakokrháním se rozezněl klášterní zvon a ďábel musel odejít. Zůstala zachráněná budova kláštera a ďáblova zeď.

Vyšší Brod (Hohenfurth)
Duchovní a světské centrum jižních Čech po 750 let.
Historie Vyššího Brodu je úzce spjata se stejnojmenným cisterciáckým klášterem. Klášter byl založen ve 13. století a přes svou pohnutou historii je již 750 let duchovním a světským centrem v jižních Čechách.

Rožmberk (Rosenberg)
Hrad Rožmberk byl prvním rodovým sídlem Rožmberků.
Rožmberk nad Vltavou je vzorová jihočeská obec. Rozkládá se na úpatí svého mohutného hradu a řeky Vltavy, která se zde divoce klikatí. Hrad Rožmberk byl rodovým sídlem Rožmberků až do jeho přestěhování do Českého Krumlova. Naše první skupinová fotografie byla pořízena na úpatí hradu Rožmberk.

Český Krumlov (Böhmisch Krumau)
Perla na Vltavě
“Brána Šumavy” nebo “Perla na Vltavě”, jak se Českému Krumlovu s oblibou říká, byl v minulosti sídlem mnoha mocných českých šlechtických rodů. Hrad a zámek Český Krumlov patří k nejnavštěvovanějším místům v České republice. Do Českého Krumlova jsme přijeli v době oběda a měli jsme dostatek volného času na prohlídku unikátního středověkého centra města, pro které bylo město zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. Kritické hlasy však tvrdí, že Český Krumlov zaprodal svou duši turismu. Jakmile jsme dorazili na hranice města, narazili jsme na zahradní domek Egona Schieleho. Schiele byl rakouský malíř, představitel expresionismu, jehož dílo zahrnuje provokativní akty, portréty měst i autoportréty.

Zlatá Koruna (Goldenkron)
Kdysi nejbohatší cisterciácký klášter v celém Českém království.
Cisterciácký klášter byl založen v roce 1263. Název Zlatá Koruna je poprvé doložen v roce 1315. Klášter zažil svůj rozkvět ve 14. století, kdy se stal nejbohatším cisterciáckým klášterem v celém Českém království. V průběhu josefínských reforem byl klášter v roce 1785 zrušen a přeměněn na továrnu. Ve 20. století převzali klášterní areál Schwarzenbergové a nechali jej obnovit. Dnes krásně situovaný klášter funguje jako muzeum. Hlavními body hodinové prohlídky s průvodcem byly křížová chodba s krásnými štuky, růžová kaple Anděla Strážce, knihovna, refektář a architektonicky zajímavý konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie s nádhernou rozetou na transeptu.

Opalický dub (Die Eiche von Opalice)
V Opalicích stojí zajištěný kmen mohutného prastarého dubu, v jehož koruně se podle legendy ukryli před husitskými hordami dva mniši z nedalekého kláštera Zlatá Koruna a byli zachráněni na přímluvu Panny Marie Kajovské. Dub v Opalicích tvořil “pozadí” pro naši druhou skupinovou fotografii.

Zpět v Českých Budějovicích…
Náměstí jako z obrázkové knížky
Kolem “Německého domu” končila denní etapa po dobrých 60 km na čtvercovém náměstí Přemysla Otakara II. Historické centrum Českých Budějovic je chloubou města. Je to jedno z největších náměstí v Evropě a náměstí lemují krásné barokní domy s podloubím. Za zmínku stojí radnice, která je jednou z nejkrásnějších budov v České republice, nebo palác “Včelín” se secesními prvky. K hotelu Budweis, kde jsme všichni napodobovali Samsona na kašně – a sprchovali se – to bylo jen pár set metrů.

Pondělí 21.08.2023

Třeboňsko (Třeboňské rabníky)
Po stinných alejových cestách přírodním rájem Třeboňska.
Nedaleko Hamru jsme zahájili třetí etapu krajinou třeboňských rybníků. Jedná se o mimořádnou uměle vytvořenou krajinu rybníků a kanálů. První rybníky nechali ve 13. století vybudovat cisterciáčtí mniši a řád německých rytířů, aby obohatili stravu v době půstu. Největším rybníkem je Rožmberk s rozlohou 490 ha. Tento přírodní ráj je oblíbeným cílem výletů: všude se hemží cyklisté a rodiny s dětmi.

Lázeňské město a mekka cyklistiky Třeboň (Wittingau)
Třeboň je šumavské město jako malované. Podlouhlé náměstí lemované renesančními štíty a podloubími je centrem památkově chráněného starého města, kamenná kašna a mariánský sloup jsou samozřejmostí. Nesmíme zapomenout ani na velkolepý zámek zdobený sněhobílými sgrafity. Z radniční věže je krásný výhled na město a okolní rybníky. V centru českého rybářství bylo přirozené, že se na talíři podávala ta či ona pochoutka z okolních rybníků …

Schwarzenberská krypta
Schwarzenberská Knížecí hrobka stojí v anglickém krajinářském parku na břehu rybníka Svět. Nová rodinná hrobka se začala budovat v roce 1874 z iniciativy kněžny Eleonory, manželky Jana Adolfa II. Součástí hrobky ve tvaru prstence je kaple zasvěcená Božskému Spasiteli. V hrobce jsou uloženy ostatky celkem 27 členů rodiny. Mezi nimi je i kněžna Eleonora, která zemřela v roce 1873 a výstavby a otevření hrobky se nedožila. Třetí skupinový snímek jsme “situovali” na rampě monumentálního schodiště.

Pivovar Jílnice
Pivo se v Čechách nedá obejít. Zastávka v Pivovaru Jílnice opět nabídla možnost přesvědčit se o lahodnosti českých piv. Česká stálice č. 1 obsahuje méně alkoholu než pivo německé, ceny jsou (stále ještě) příznivé a docela slušné …

Po dobrých 55 km skončila denní etapa na zámku v Borovanech. Mikuláš se opět projevil jako multitalent, když na klavír zahrál Schillerovu Ódu na radost z Beethovenovy 9. symfonie, předtím než nás autobus dovezl zpět do Českých Budějovic.

Závěr dne s “jihočeským večerem”
S čtyřčlennou kapelou “Leťáci” z Kamenného Újezda den odezněl s hudbou plnou dobré nálady v restauraci “Solnice” na Piaristickém náměstí. Budova byla postavena v 16. století jako městská sýpka a později sloužila jako zbrojnice. Od roku 2018 v ní sídlí minipivovar Solnice.

Mikuláš s “radostí a ctí” uvedl svou oblíbenou kapelu, v jejímž repertoáru je “typická jihočeská muzika, ale pěkně namíchaná s takovými moderními záležitostmi…”. A nesliboval toho příliš mnoho! Brzy se začalo tleskat a pohupovat a až příliš rychle uběhl večer plný pohody …

Úterý, 22.08.2023

Vyrážíme do Českých Budějovic
Podél Vltavy, “matky všech českých řek”, vedla rozlučková etapa po stejnojmenné cyklostezce do Hluboké nad Vltavou a v Dubném definitivně ukončila naše cyklistické putování jižními Čechami. Během čtyř dnů jsme ujeli téměř 200 kilometrů.

Zámek Hluboká – český Neuschwanstein
Pohádkový zámek s věžemi a věžičkami, baštami a cimbuřím patří mezi deset nejlepších zámků v Čechách. “Český Neuschwanstein” je nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším zámkem v jižních Čechách. V roce 1661 získali zámek Schwarzenbergové a nechali ho opravit. Byl to právě Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, kdo o téměř 200 let později přišel s nápadem na přestavbu hradu. V roce 1838 byl se svou manželkou Eleonorou pozván na hrad Windsor na korunovační oslavy královny Viktorie. Po této cestě chtěl kníže v takovém paláci také bydlet …

Mikuláš měl jako bývalý zámecký průvodce tu čest provést skupinu reprezentačními prostorami zámku Hluboká, což se jemu i nám viditelně líbilo.

Barevné selské baroko v Holašovicích
Holašovice jsou vesnice jako z obrázkové knížky. Kolem návsi jsou seskupeny asi dvě desítky usedlostí ve stylu “jihočeského selského baroka”. Většina statků byla postavena v letech 1840-1880 a většina zdobených štítových fasád byla barevně restaurována. V roce 1998 byly Holašovice zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO jako typický příklad někdejšího venkovského prostředí.

České moře: Vltavská přehradní nádrž
Vltavská neboli Lipenská přehrada je jednou z nejoblíbenějších rekreačních oblastí v zemi a nabízí nejrůznější možnosti trávení volného času. Po nalodění v Černé v Pošumaví” (Schwarzbach) nás na palubě lodi “Smetana” čekal bohatý oběd a na horní palubě jsme mohli pozorovat ubíhající kopce kolem jezera. Výlet jsme zakončili v Horní Plané.

Rodný dům Adalberta Stiftera v Horní Plané
Rodný dům “básníka Šumavy” a císařského a královského rady Adalberta Stiftera. Dnes je chráněnou památkou lidové architektury a nachází se v něm expozice o životě a díle básníka.

Rozloučení
Jižní Čechy jsou idylou a plné historie a příběhů. Pád železné opony před více než 30 lety poskytuje příležitost stavět mosty tam, kde kdysi stály zdi, a znovu objevovat naši společnou kulturu. Během čtyř dnů našeho cyklistického putování po Šumavě a krajině jihočeských rybníků jsme k tomu měli dostatek příležitostí.

Susanne Setzerová srdečnými slovy poděkovala našemu průvodci Mikuláši Zvánovcovi za “čtyři skvělé dny, za skvělý, zajímavý a pestrý zájezd”, vyjádřila náš údiv nad tím, že žádná otázka nezůstala nezodpovězena, a za potlesku všech cyklistů mu předala dárek a projev uznání v peněžní podobě.

Mikuláš neméně vřele odpověděl, že pro něj bylo potěšením a zábavou provázet skupinu po své rodné zemi. A protože konec jedné cesty znamená začátek další, Mikuláš naznačil, že pro jubilejní desátou cestu v roce 2024 vymyslí něco speciálního…

Děkujeme a na shledanou – Danke und Auf Wiedersehen!