Cesta za kulturou do Plzně na Netopýra Johana Strausse

Spolu s Cikánským baronem a Nocí v Benátkách je toto dílo jednou ze tří nejslavnějších Straussových operet a také jednou z mála operet, které se pravidelně hrají ve velkých mezinárodních operních domech.

Důvodem je především vysloveně subtilní, strhující a mistrovsky orchestrálně zvládnutá kompozice, která vychází z neméně mistrovského libreta. K vrcholům patří duet Hodiny (Rosalinda/Gabriel von Eisenstein), Čardáš, árie prince Orlofského, árie Můj pán markýz (Adele) a sborový valčík Bratříček a sestřička – ty a ty ve druhém dějství.

Text je poutavý a plný ironie s nadčasovými pravdami. Dílo bylo poprvé uvedeno s obrovským úspěchem v roce 1874 ve vídeňském Theater An der Wien a slavilo velké úspěchy na operetních a později operních scénách po celém světě. Dodnes patří k nejúspěšnějším klasickým operetám. Vtipný příběh z měšťanské společnosti o Gabrielu Eisensteinovi, který musí na několik dní do vězení, o jeho ženě Rosalindě, kterou navštíví její milenec, tenorista Alfred, a o pomstě doktora Falkeho, který se chce Gabrielovi pomstít za jeho žert, v němž ho donutil chodit po celém městě v kostýmu netopýra, je plný dalších zápletek, ale především nesmrtelné Straussovy hudby.

Moderní Divadlo Nová scéna v Plzni znovu a znovu ohromuje svou akustikou, dobrým výhledem na jeviště ze všech sedadel a skvělým obsazením – orchestrem, zpěvem i baletem. Je to jediná divadelní budova, která byla v České republice postavena po roce 1989. Jeho vnější fasáda z litého betonu s 39 nepravidelnými otvory má připomínat oponu a stala se dominantou města. Pro svou nápadnou fasádu je místními obyvateli nazývána “ementálem”. Díky svému vybavení nejmodernější jevištní technikou nabízí divákům mimořádné divadelní zážitky.

Hosté zájezdu za kulturou se shodli na tom, že takový lehký a živý večer udělá v dnešní době dobře každému.