Česko-bavorská zemská výstava 2023/2024 “Baroko! Bavorsko a Čechy“

Dne 25. února 1623, přesně před 400 lety, skončilo předběžně politické krimi na řezenském biskupském dvoře: Vévoda Maxmilián Bavorský byl ve slavnostním ceremoniálu jmenován kurfiřtem. Císař osobně mu předal kurijní pokrývku hlavy a hermelínový plášť, Maxmilián složil přísahu věrnosti a políbil říšský meč.

Od roku 1593, kdy se stal vévodou bavorským, pracoval vší silou pro tento cíl. Během několika málo let učinil ze zruinovaného bavorského vévodství jeden z nejmodernějších a nejlépe organizovaných států křesťanského světa. Vévoda se bezohledně pustil do pasovského biskupa a dokonce i arcibiskupa salcburského a jejich poddané zbavil lukrativního obchodu se solí. Východobavorským šlechticům odebral monopol na světlé pivo. Tímto způsobem Maxmilián mnohokrát znásobil  své státní příjmy. Tak si mohl dovolit mocné vojsko, které v roce 1620 vpadlo do Čech a Habsburskému císaři dobyl zpět bohatou zemi. Čechy si předtím zvolili Falckého Wittelsbacha králem, kterého Maxmilián, ačkoliv byl s ním úzce spříbuzněný, připravil o královskou korunu a poté i o kurijní titul.

Nový kurfiřt vedl v Třicetileté válce katolickou ligu. Jeho nadšení pro katolickou věc hraničilo s náboženským fanatismem. Při válečném tažení do Prahy ho doprovázel jako úzký poradce španělský karmelitán páter Domenicus a Jesu Maria, který se svými druhy vybičoval katolické vojáky s bitevním voláním “Sancta Maria” k vítězství. K němu se vážou legendy o vizích a zázračných vyléčeních. V roce 1641 byl pro jeho Řád bosých karmelitánů založen v protestantském Řeznu klášter. Císař osobně položil k němu základní kámen. Dodnes uchovává putovní hůl Dominika která bude při Česko-bavorské zemské výstavě poprvé prezentována. Soudobý leták ukazuje Dominika s ikonou, údajně zohavenou útočníky obrazů, která se stala jako Santa Maria della Vittoria  symbolem vítězství nad většinově protestantskými Čechami v bitvě na Bílé hoře u Prahy.

Právě tak z Prahy pochází otěže bavorského vévody a kurfiřta, které působí natolik orientálně, že dlouho platily jako součást turecké kořisti. Asketický Maxmilián měl tedy i docela světské zájmy. Jeho poddaným však v průběhu Třicetileté války přešla radost ze vzestupu Bavorska a jeho panovnického rodu. V třicátých a poté ještě jednou v čtyřicátých letech 17. století zpustošili zemi Švédové a Francouzi. Zvlášť postižená byla Horní Falc. Dnes se vychází z toho že více než polovina obyvatelstva padla za oběť válce a epidemiím. Celé obce byly vylidněné a částečně také již nebyly znovu osídlené.

Baroko přineslo potom do země nejen umění, nýbrž v rámci jakéhosi  plánu obnovy zaměstnanost, peníze a především naději, jak v Bavorsku tak v Čechách. To ukáží Národní muzeum Praha a Dům bavorských dějin na své společné zemské výstavě nejdřív v Řeznu od 10. května 2023.